Ad 1)

Pokud automobil zdědí manželka a bude jej prodávat do s.r.o., je vhodné, aby se tato transakce uskutečnila v obvyklé ceně (standardní tržní cena). Účetní jednotka bude při účtování nákupu tohoto automobilu postupovat jako při nákupu jiného obchodního majetku. Jde-li o drobný majetek (cena do limitu stanoveného účetní jednotkou, resp. zákonem o daních z příjmů), účtuje se např. 501/321. Nejde-li o drobný majetek, účtuje se např. 042/321, 022/042 a automobil se pak standardním způsobem odpisuje (551/082).

Ad 2)

V tomto případě automobil zdědí dcera (jednatelka a pravděpodobně i společnice s.r.o.) a vloží jej do s.r.o. Může se jednat o zvýšení základního kapitálu s.r.o., o příplatek mimo základní kapitál apod. V obou případech je třeba vkládaný automobil ocenit znalcem, v takto určené ceně je pak třeba zaevidovat automobil v účetnictví s.r.o. Toto ocenění je u odpisovaného majetku zároveň základnou pro stanovení účetních odpisů.

U daňových odpisů dlouhodobého majetku se vklad majetku bere tak, jako by ke změně vlastníka nedošlo a příjemce vkladu u uplatněných daňových odpisů pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem. Zde ovšem původní vlastník majetek pravděpodobně neodpisoval (???), pokud byl pořízen v době delší než 5 let před vkladem, je nabývací cenou pro účely daňového odpisování cena podle znaleckého ocenění, pokud byl tento majetek pořízen v době kratší, je nabývací cenou jeho pořizovací cena, byl-li pořízen úplatně. V roce převodu si může vkladatel i příjemce vkladu uplatnit polovinu ročního daňového odpisu.

Z výše uvedeného vyplývá, že dochází často k rozdílu mezi výší účetní a daňové vstupní ceny majetku. V případě vkladu jde o poměrně složitou záležitost (znalecké ocenění, odlišné účetní a daňové odpisy atd.).