Daňový řád - do kdy lze pohledávku vymáhat, když byla exe zastavena soudním exekutorem
Dobrý den, mám dotaz ohledně daňových exekucí vedených podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění. Pohledávka nám byla předána z odboru dopravy (jedná se o pokutu) a byla vykonatelná 12. 9. 2013. Jelikož dlužník neměl dlouhodobě žádnou mzdu ani účet, byl zaslán dne 29. 8. 2017 exekuční návrh na soudního exekutora, kdy zahájení soudní exekuce započalo 15. 9. 2017. Jelikož ani exekutor u dlužníka neuspěl, zaslal nám 4. 9. 2024 zastavení exekuce s tím, že je bezvýsledná a uplynulo již 6 let (ze zákona). Postupujeme dle § 160 daňového řádu - Lhůta pro placení daně. Jelikož jsme pohledávku v roce 2017 předali na vymáhání soudnímu exekutorovi, tak nám po tuto dobu lhůta pro placení daně NEBĚŽÍ (6 let). Ovšem jak se to počítá v případě, kdy nám exekutor zaslal zastavení exekuce v 09/2024 ??? Od vykonatelnosti pohledávky (r. 2013) jsou to 4 roky, když jsme zaslali návrh exekutorovi (r. 2017). Exekutor exe zastavil v 09/2024, takže od r. 2024 počítáme zbývající 2 roky, abychom dosáhli konečné lhůty 6 let pro exekuční vymáhání? Nebo můžeme vymáhat až 20 let, i když nám exekutor exe zastavil (§ 160 odst. 5)??? Co je správně? Jak máme postupovat? Můžeme od toho r. 2024 vymáhat už jen ty 2 zbývající roky nebo až 16 let? Děkuji za Vaši odpověď a přeji Vám pěkný den. S pozdravem Matyášová
Lhůta pro placení daně
(1) Daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně.
(2) Byl-li před uplynutím lhůty pro placení daně správcem daně učiněn úkon podle odstavce 3, běží lhůta pro placení daně znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn.
(3) Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je
a) pravomocné stanovení daně,
b) zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona,
c) zřízení zástavního práva, nebo
d) oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání.
(4) Lhůta pro placení daně neběží po dobu
a) vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem,
b) přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,
c) uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou u osoby s dispozičními oprávněními během insolvenčního řízení,
d) posečkání úhrady daně podle § 157a,
e) odkladu daňové exekuce odložené na návrh,
f) daňové exekuce srážkami ze mzdy, nebo
g) dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání daně.
(5) Lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku podle odstavce 1, s výjimkou daně zajištěné podle odstavce 6.
(6) Je-li daň zajištěna zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat daň uplynutím 30 let po tomto zápisu.
(7) Lhůta pro placení daně neskončí dříve než lhůta pro stanovení této daně.