Dobrý den,

jednoduchá odpověď bohužel zní: „Nevíme přesně.“

Podrobněji: zákoník práce v § 93 stanoví, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně a nesmí přesáhnout osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.

Na práci přesčas nad výše uvedený rozsah se musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout – toto dovoluje Vámi citované ustanovení pracovní smlouvy. Obecně je stanoveno v § 114 zákoníku práce dáno, že za práci přesčas Vám náleží příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud jste se se zaměstnavatelem nedohodla na kompenzaci ve formě náhradního volna.

Ustanovení § 93 odst. 3 zákoníku práce citované ve Vašem dotazu zní „(3) Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad rozsah uvedený v odstavci 2 pouze na základě dohody se zaměstnancem.“ Pokud tedy máte v daném ustanovení dohodnuto, že za práce přesčas nad tento časový rozsah budete čerpat náhradní volno (a tedy přesčasy nebudou propláceny), může jít o překlep a může být míněn § 93 odst. 2 v dřívější verzi pracovní smlouvy, jako mají Vaše kolegyně, který zní: „ (2) Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.“

Jestliže se přeneseme přes tuto nejasnost a pokusíme se Vaše ujednání vyložit, pokud Vaše pracovní smlouva neobsahuje ještě další ustanovení o tom, že za práci přesčas Vám náleží náhradní volno pak, ze znění této části pracovní smlouvy, lze vyvodit, že jste se dohodli na poskytnutí náhradního volna za přesčas, ale pouze v případě nad výše uvedený rozsah 150 h s ohledem na vyjádření „práce konané přesčas nad tento rozsah bude zaměstnanci poskytnuto náhradní volno."

Pokud se tedy bude jednat o práci přesčas do rozsahu 150 h ročně, měla byste za ni dostat zaplaceno, pokud jste se nedohodli jinak – ať už v pracovní smlouvě nebo v jiné podobě. Není možné ustanovení vykládat tak, že byste neměla právo ani na příplatek ani na náhradní volno; jedno z toho ze zákona musíte za práci přesčas obdržet.

Pozor, výjimkou by byla situace, kdy byste odměnu měla sjednanou už s přihlédnutím k práci přesčas ve smyslu § 114 odst. 3 zákoníku práce; v takovém případě je tato konstrukce v pořádku, protože za práce přesčas, které zaměstnavatel může nařídit (prvních 150 hodin v roce u nevedoucích zaměstnanců) byste neměla nárok na mzdu ani na náhradní volno s ohledem na to, že o to vyšší máte už pravidelnou odměnu.

Co se týče možné diskriminace, doporučujeme se obrátit na specializovanou advokátní kancelář, která pro Vás zreviduje celou situaci komplexně. Obecně je přípustné, aby zaměstnanci na stejné pozici měli odlišné podmínky ve smlouvě, pokud k tomu jsou dány zákonem přípustné důvody. Bylo by tak nutno posoudit celé znění obou druhů smluv a všechny okolnosti (například zda nemáte bez podstatného důvodu vyšší pravidelnou odměnu než kolegyně či zda nemáte z toho důvodu sjednáno zahrnutí základních přesčasu „do mzdy“, a proto odlišnou úpravu ve smlouvě, což by mohlo být zcela v pořádku).

Budeme držet palce, ať naleznete správnou odpověď!

Barbora Antonovičová

advokátní koncipientka, Strnad Legal s.r.o., advokátní kancelář

Martin Strnad

advokát, Strnad Legal s.r.o., advokátní kancelář