Dobrý den,

běžné i dlužné výživné spadají dle ustanovení § 279 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád do kategorie přednostních pohledávek. Při provádění exekuce srážkami ze mzdy lze tedy obě tyto pohledávky (tzn. jak z běžného, tak z dlužného výživného) uspokojovat z první i druhé třetiny. Postup pro provádění srážek ze mzdy by měl být následující:

1. Vypočte se čistá mzda.

2. Čistá mzda se rozdělí na dva díly, na nezabavitelnou část mzdy a na zbytek čisté mzdy.

3. Způsob výpočtu nezabavitelné části mzdy stanovuje nařízení vlády č. 595/2006 Sb. (tzv. nařízení o nezabavitelných částkách).

4. Dále pokud zbytek čisté mzdy činí (pro rok 2024) více než 28 586 Kč, je zbytek čisté mzdy nad tuto částku plně zabavitelnou částí zbytku čisté mzdy.

5. Částka zbytku čisté mzdy do 28 586 Kč, je zaokrouhlena směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách.

6. Takto zaokrouhlený zbytek čisté mzdy je rozdělen na třetiny, kdy první dvě třetiny a plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy lze srazit a použít k uspokojení věřitelů, třetí třetina dlužníkovi vždy zůstává.

7. Dále platí, že přednostní pohledávky mohou být uspokojovány jak z první, tak z druhé třetiny zaokrouhleného zbytku čisté mzdy.

8. Postupuje se přitom tak, že přednostní pohledávky jsou uspokojovány primárně z druhé třetiny a z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy a až pokud by součet těchto částek nepostačoval k uspokojení přednostních pohledávek, lze je uspokojit také z první třetiny.

9. Nepřednostní pohledávky jsou naopak uspokojovány pouze z první třetiny a z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, z druhé třetiny uspokojovány nejsou.

10. Pokud druhá třetina a plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy nepostačují k uspokojení přednostních pohledávek, jsou tyto pohledávky uspokojovány z první třetiny společně s nepřednostními pohledávkami.

Co se týče pořadí pro uspokojení obou pohledávek, uvažujete v popisu Vašeho dotazu správně. Ve Vašem případě, kdy Vám byl doručen pro obě pohledávky jeden exekuční příkaz, mají pohledávky stejné pořadí. Pokud, jak uvádíte, nebude částka sražená ze mzdy dle postupu výše dostačovat na jejich uspokojení, tedy nebude-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného stačit, platí pravidlo, že se uspokojí nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve dlužné výživné za dřívější dobu. Pokud by se stalo, že částka sražená z druhé třetiny nebude stačit ani na běžné výživné všech věřitelů, pak se mezi ně rozdělí částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného, a to bez ohledu na výši dlužného výživného. Tento postup vyplývá z ustanovení § 280 občanského soudního řádu.

K Vaší otázce, zda je možné zasílat běžné výživné na účet exekutora, platí, že v případě exekučního řízení se sražené prostředky zasílají na účet soudem pověřeného exekutora, neboť ten je pověřen vedením samotné exekuce, a je tudíž sám dále zodpovědný za postoupení těchto prostředků oprávněným osobám.