Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, rozlišuje ve svém § 8 čtyři základní režimy kácení dřevin rostoucích mimo les:

1. kácení na základě povolení, resp. závazného stanoviska orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 1 resp. odst. 6)

2. kácení na základě oznámení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 2)

3. kácení v tzv. volném režimu (§ 8 odst. 3)

4. kácení v tzv. havarijním režimu (§ 8 odst. 4).

Ad 1) Ke kácení dřevin je zásadně třeba povolení, nestanoví-li zákon jinak:

• povolení (rozhodnutí ve správním řízení) lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin,

• povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem,

• ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je nezbytné závazné stanovisko orgánu ochrany přírody,

• náležitosti žádosti o povolení/závazné stanovisko stanoví § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení.

Ad 2) Oznámení kácení (15 dnů předem) postačí v případě kácení:

• z důvodů pěstebních (tj. za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů) , 1)

• při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků,

• k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav,

• k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení pro rozvod tepelné energie prováděném při provozování těchto zařízení,

• k odstraňování dřevin za účelem zajištění provozuschopnosti železniční dráhy nebo zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy na této dráze,

• z důvodů zdravotních . 2)

Náležitosti oznámení jsou stanoveny v § 4 odst. 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Ad 3) Povolení (ani oznámení) není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou:

• tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku stanoví vyhláška č. 189/2013 Sb.,

• povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku, náhradní výsadby nebo stromořadí, se podle § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb. nevyžaduje

a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,

b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,

c) pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků zpravidla jednoho druhu, pěstovaných pro dosažení rychlé a vysoké produkce stromků nebo dřevní hmoty a s produkčním cyklem mezi sklizněmi do 10 let,

d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří.

Ad 4) Povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.

• Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody do 15 dnů od provedení kácení.

Závěr:

Jde-li tedy o shora uvedený případ (kácení starých a nemocných stromů, prosvětlení pozemku), postačí v zásadě oznámení orgánu ochrany přírody (obecní úřad obce s rozšířenou působností) – půjde o kácení z důvodů zdravotních. Pokud by šlo o kácení podlimitních dřevin nebo ovocných dřevin rostoucích na druhu pozemku zahrada/zastavěná plocha a nádvoří v zastavěném území, není třeba povolení ani oznámení.

Doporučuje se předem konzultovat postup s příslušným orgánem ochrany přírody, který posoudí, zda se jedná o kácení z důvodů zdravotních/pěstebních (samotné stáří stromu bez výskytu chorob nemusí být uznáno jako zdravotní důvod), resp. zda jsou naplněny důvody pro kácení ve volném režimu či zda bude vyžadováno povolení. Každý případ je třeba posuzovat individuálně.

--------------------------------

1) Pěstebními důvody pro kácení dřevin jsou činnosti prováděné za účelem obnovy nebo zachování funkční hodnoty porostu s tím, že činnost musí být součástí způsobu pěstování (prosvětlování porostů, výchovné probírky porostů apod.) nebo cíleného tvarování podle druhu dřeviny (např. v případě ovocných dřevin, okrasných keřů apod.).

2) Jde pouze o takové případy, kdy s ohledem na zdravotní stav dřevin (fyziologickou vitalitu, poškození vnějšími biotickými i abiotickými činiteli) již nelze obvyklými prostředky a nástroji péče zajistit v daném místě bezpečnou existenci dřevin a náprava je možná pouze pokácením dřeviny. Příkladem jsou různá epidemická onemocnění dřevin či jiné vážné choroby (např. tracheomykózy, grafiózy jilmů, spála růžokvětých, šárka u švestek) či jiné stavy, kdy je dřevina prokazatelně poškozena trvale tak, že ohrožuje nejen sebe sama, ale také okolní dřeviny nebo porosty.