Dobrý den,

Stručně: Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel. Pokud není jinak ujednáno např. v kolektivní smlouvě, vypořádávají se přesčasové hodiny po konci vyrovnávacího období. Zaměstnavatel předem neví, zda nařizovaná práce bude mít povahu práce přesčas či nikoliv, protože nedokáže předpokládat, kolik práce bude mít pro zaměstnance v blízké budoucnosti. Z tohoto důvodu si zaměstnanec tedy nemůže „vybrat“ přesčasové hodiny kdykoli, ale právě až po konci vyrovnávacího období, kdy jsou odpracované hodiny porovnány s pracovní dobou.

Podrobněji: Zřejmě jste měla na mysli, že Váš zaměstnavatel využívá institut konta pracovní doby (§ 86 a § 87 zákoníku práce). Konto může být zavedeno vnitřním předpisem zaměstnavatele, nebo jej lze zahrnout do kolektivní smlouvy, pokud u zaměstnavatele působí odbory.

Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, při kterém zaměstnavatel zaměstnanci rozvrhuje práci v takovém rozsahu, v jakém to odpovídá jeho aktuální potřebě. Rozsah rozvržené týdenní pracovní doby zaměstnance nemusí ani v průměru odpovídat stanovené týdenní pracovní době a délka pracovní doby se tak může v jednotlivých týdnech výrazně lišit. Vždy platí, že zaměstnanci náleží stálá mzda bez ohledu na to, jaké množství práce mu zaměstnavatel rozvrhl. Stálá mzda nesmí být nižší než 80 % průměrného výdělku zaměstnance.

Kvůli tomu, že zaměstnavatel většinou předem neví, v jakém rozsahu a kdy bude práci zaměstnance potřebovat, se u konta pracovní doby používá vyrovnávací období. Jde o období, po kterém se zjednodušeně řečeno porovná sjednaná pracovní doba a reálně odpracované hodiny. Vyrovnávací období může být maximálně 26 týdnů, v kolektivní smlouvě pak může být sjednáno v délce až 52 týdnů.

Práce přesčas se v případě používání konta pracovní doby zjistí až po ukončení vyrovnávacího období. Příplatky za přesčas nebo náhradní volno nejsou k dispozici každý měsíc, ale jen jednou za několik měsíců, a to po konci vyrovnávacího období. Pokud zaměstnanec překročil stanovenou pracovní dobu vynásobenou počtem týdnů vyrovnávacího období, znamená to, že pracoval přesčas dle § 98 odst. 2 zákoníku práce a za tuto práci mu náleží příplatek či náhradní volno. Avšak to, že jde zaměstnanec do práce mimo rozvržené směny u konta pracovní doby automaticky neznamená, že jde o přesčas, hodiny se vždy počítají na konci vyrovnávacího období. V kolektivní smlouvě pak může být stanoveno, že je možné odpracované hodiny v rozsahu nejvýše 120 hodin započíst do pracovní doby v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.

Doufáme, že Vám naše odpověď pomohla objasnit situaci.