Konto pracovní doby, přesčasy
Dobrý den,
je nějaký limit pro max. počet hodin přesčasů v rámci tzv. konta pracovní doby, nebo mi zaměstnavatel může přikázat denně přesčasů, kolik chce, a po neomezenou dobu?
Děkuji
Dobrý den,
je nějaký limit pro max. počet hodin přesčasů v rámci tzv. konta pracovní doby, nebo mi zaměstnavatel může přikázat denně přesčasů, kolik chce, a po neomezenou dobu?
Děkuji
Dobrý den,
konto pracovní doby je možné zavést jen kolektivní smlouvou (pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace) nebo vnitřním předpisem.
V příslušném dokumentu by měly být také stanoveny další podmínky uplatnění konta pracovní doby, zejména tzv. vyrovnávací období. Při zavedení konta pracovní doby může být vyrovnávací období nejvýše 26 týdnů, resp. při uzavření kolektivní smlouvy může být prodlouženo až na 52 týdnů. V rámci vyrovnávacího období se neuplatní tzv. stanovená týdenní pracovní doba (obvykle 40 h týdně) a zaměstnancům může být v jednotlivých týdnech nařízena práce ve větším rozsahu, aniž by odpracované hodiny musely být nutně považovány za přesčas. Vyšší počet hodin v některých týdnech může být totiž vyrovnán nižším počtem hodin v následujícím období.
I při uplatnění konta pracovní doby ale platí, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit zákonem stanovený limit, tj. 12 hodin (resp. 24 hodin u zaměstnanců ve zdravotnictví).
U konta pracovní doby je tedy možné přesčasy vyhodnotit zpravidla až na konci vyrovnávacího období. Přesčasem by pak byl rozdíl, o který skutečně odpracované hodiny ve vyrovnávacím období převyšují násobek stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. Zjednodušeně řečeno, při vyrovnávacím období v délce 26 týdnů a stanovené týdenní pracovní době 40 hodin budou za přesčas považovány pouze ty odpracované hodiny, které v rámci tohoto vyrovnávacího období převyšují 1040 hodin (26*40).
K tomu ještě dodáváme, že maximální možný rozsah práce přesčas nařízené zaměstnavatelem je 150 hodin ročně. Práce přesčas nad tento limit je možná jen na základě dohody se zaměstnancem (do celkového maximálního počtu až 416 přesčasových hodin ročně).
Určitě doporučujeme prověřit, jak je konto pracovní doby nastaveno ve vnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě přímo u Vašeho zaměstnavatele.
Hlubší právní analýzu lze poskytnout pouze na základě úplné znalosti Vašeho případu a faktického stavu věci, jakož i příslušných písemností, vztahujících se k Vašemu případu.
Michal Zahradník, advokát
Vojtěch Vojíř, paralegal
DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o. - https://deltalegal.cz
Dobry den,
to jste mi uplne neodpovedel. Nicmene jinde jsem nasla, ze dle zakona plati, ze nesmi celkovy pocet hodin prescasu za tyden prekrocit 8 hodin, a to i pri existenci konta pracovni doby.
Dobrý den, máte pravdu, že pravidla pro maximální počty přesčasů se uplatní i při kontu pracovní doby. Dle zákoníku práce platí, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (eventuelně 52 týdnů, pokud je tak vymezeno v kolektivní smlouvě). Důležité je zde to spojení „v průměru“, což v praxi znamená, že v některých týdnech mohou přesčasy přesáhnout 8 hodin, pokud budou vyrovnány nižšími (nebo žádnými) přesčasy v jiných týdnech daného 26týdenního vyrovnávacího období. Pokud tak například v prvních deseti týdnech tohoto vyrovnávacího období budou přesčasy činit 16 hodin týdně, může to být stále v souladu se zákonem za předpokladu, že jsou dodrženy zákonné požadavky na maximální délku směny a minimální dobu odpočinku mezi směnami a že v následujících týdnech budou přesčasy výrazně nižší nebo žádné. Zároveň musí být dodrženo pravidlo, že celkový rozsah přesčasů nařízených zaměstnavatelem nesmí překročit 150 hodin ročně. Práce přesčas nad tento limit je možná jen na základě dohody se zaměstnancem (do celkového maximálního počtu až 416 přesčasových hodin ročně). Pokud mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem existuje taková dohoda, může celkový počet přesčasů ve vyrovnávacím 26týdenním období činit až 208 hodin (8*26), v dalším 26týdenným období rovněž 208 hodin atd. Jak jsme již ale dříve psali, u konta pracovní doby je situace ještě o to komplikovanější, že zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat práci velmi nerovnoměrně. Může se tedy například stát, že prvních 13 týdnů daného období bude zaměstnanec pracovat 60 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 780 hodin) a v dalších 13 týdnech bude pracovat pouze 20 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 260 hodin). V takovém případě nepůjde vůbec o práci přesčas (tou by byla až práce nad 1040 hodin v daném 26týdenním období). Pokud by v oněch dalších 13 týdnech zaměstnanec odpracoval vždy 30 hodin týdně, bude mít odpracováno 130 přesčasových hodin. Michal Zahradník, advokát
Dobrý den, máte pravdu, že pravidla pro maximální počty přesčasů se uplatní i při kontu pracovní doby. Dle zákoníku práce platí, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (eventuelně 52 týdnů, pokud je tak vymezeno v kolektivní smlouvě). Důležité je zde to spojení „v průměru“, což v praxi znamená, že v některých týdnech mohou přesčasy přesáhnout 8 hodin, pokud budou vyrovnány nižšími (nebo žádnými) přesčasy v jiných týdnech daného 26týdenního vyrovnávacího období. Pokud tak například v prvních deseti týdnech tohoto vyrovnávacího období budou přesčasy činit 16 hodin týdně, může to být stále v souladu se zákonem za předpokladu, že jsou dodrženy zákonné požadavky na maximální délku směny a minimální dobu odpočinku mezi směnami a že v následujících týdnech budou přesčasy výrazně nižší nebo žádné. Zároveň musí být dodrženo pravidlo, že celkový rozsah přesčasů nařízených zaměstnavatelem nesmí překročit 150 hodin ročně. Práce přesčas nad tento limit je možná jen na základě dohody se zaměstnancem (do celkového maximálního počtu až 416 přesčasových hodin ročně). Pokud mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem existuje taková dohoda, může celkový počet přesčasů ve vyrovnávacím 26týdenním období činit až 208 hodin (8*26), v dalším 26týdenným období rovněž 208 hodin atd. Jak jsme již ale dříve psali, u konta pracovní doby je situace ještě o to komplikovanější, že zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat práci velmi nerovnoměrně. Může se tedy například stát, že prvních 13 týdnů daného období bude zaměstnanec pracovat 60 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 780 hodin) a v dalších 13 týdnech bude pracovat pouze 20 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 260 hodin). V takovém případě nepůjde vůbec o práci přesčas (tou by byla až práce nad 1040 hodin v daném 26týdenním období). Pokud by v oněch dalších 13 týdnech zaměstnanec odpracoval vždy 30 hodin týdně, bude mít odpracováno 130 přesčasových hodin. Michal Zahradník, advokát
Dobrý den, máte pravdu, že pravidla pro maximální počty přesčasů se uplatní i při kontu pracovní doby. Dle zákoníku práce platí, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (eventuelně 52 týdnů, pokud je tak vymezeno v kolektivní smlouvě). Důležité je zde to spojení „v průměru“, což v praxi znamená, že v některých týdnech mohou přesčasy přesáhnout 8 hodin, pokud budou vyrovnány nižšími (nebo žádnými) přesčasy v jiných týdnech daného 26týdenního vyrovnávacího období. Pokud tak například v prvních deseti týdnech tohoto vyrovnávacího období budou přesčasy činit 16 hodin týdně, může to být stále v souladu se zákonem za předpokladu, že jsou dodrženy zákonné požadavky na maximální délku směny a minimální dobu odpočinku mezi směnami a že v následujících týdnech budou přesčasy výrazně nižší nebo žádné. Zároveň musí být dodrženo pravidlo, že celkový rozsah přesčasů nařízených zaměstnavatelem nesmí překročit 150 hodin ročně. Práce přesčas nad tento limit je možná jen na základě dohody se zaměstnancem (do celkového maximálního počtu až 416 přesčasových hodin ročně). Pokud mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem existuje taková dohoda, může celkový počet přesčasů ve vyrovnávacím 26týdenním období činit až 208 hodin (8*26), v dalším 26týdenným období rovněž 208 hodin atd. Jak jsme již ale dříve psali, u konta pracovní doby je situace ještě o to komplikovanější, že zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat práci velmi nerovnoměrně. Může se tedy například stát, že prvních 13 týdnů daného období bude zaměstnanec pracovat 60 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 780 hodin) a v dalších 13 týdnech bude pracovat pouze 20 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 260 hodin). V takovém případě nepůjde vůbec o práci přesčas (tou by byla až práce nad 1040 hodin v daném 26týdenním období). Pokud by v oněch dalších 13 týdnech zaměstnanec odpracoval vždy 30 hodin týdně, bude mít odpracováno 130 přesčasových hodin.
Dobrý den, máte pravdu, že pravidla pro maximální počty přesčasů se uplatní i při kontu pracovní doby. Dle zákoníku práce platí, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích (eventuelně 52 týdnů, pokud je tak vymezeno v kolektivní smlouvě). Důležité je zde to spojení „v průměru“, což v praxi znamená, že v některých týdnech mohou přesčasy přesáhnout 8 hodin, pokud budou vyrovnány nižšími (nebo žádnými) přesčasy v jiných týdnech daného 26týdenního vyrovnávacího období. Pokud tak například v prvních deseti týdnech tohoto vyrovnávacího období budou přesčasy činit 16 hodin týdně, může to být stále v souladu se zákonem za předpokladu, že jsou dodrženy zákonné požadavky na maximální délku směny a minimální dobu odpočinku mezi směnami a že v následujících týdnech budou přesčasy výrazně nižší nebo žádné. Zároveň musí být dodrženo pravidlo, že celkový rozsah přesčasů nařízených zaměstnavatelem nesmí překročit 150 hodin ročně. Práce přesčas nad tento limit je možná jen na základě dohody se zaměstnancem (do celkového maximálního počtu až 416 přesčasových hodin ročně). Pokud mezi Vámi a Vaším zaměstnavatelem existuje taková dohoda, může celkový počet přesčasů ve vyrovnávacím 26týdenním období činit až 208 hodin (8*26), v dalším 26týdenným období rovněž 208 hodin atd. Jak jsme již ale dříve psali, u konta pracovní doby je situace ještě o to komplikovanější, že zaměstnavatel může zaměstnanci přidělovat práci velmi nerovnoměrně. Může se tedy například stát, že prvních 13 týdnů daného období bude zaměstnanec pracovat 60 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 780 hodin) a v dalších 13 týdnech bude pracovat pouze 20 hodin týdně (celkem tedy odpracuje 260 hodin). V takovém případě nepůjde vůbec o práci přesčas (tou by byla až práce nad 1040 hodin v daném 26týdenním období). Pokud by v oněch dalších 13 týdnech zaměstnanec odpracoval vždy 30 hodin týdně, bude mít odpracováno 130 přesčasových hodin.