Dobrý den,

pro právní posouzení Vaší situace je zásadní právě naplánování směn.

Cestovní náhrady náleží zaměstnanci pouze při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn. Základními podmínkami uplatnění jsou tedy výkon práce mimo rozvrh směn (např. mimořádná směna v den nepřetržitého odpočinku v týdnu) a mimořádnost cesty (ta je zpravidla dána tím, že zaměstnanec ve stanovený čas nebo den nemůže využít standardní způsoby dopravy, které využívá při dopravě na rozvržené směny a nazpátek).

Práce mimo rozvrh směn znamená práci, která není zaměstnavatelem rozvržena zaměstnancům ve smyslu § 81 a násl. zákoníku práce. Typickým příkladem je práce přesčas. Tu nemůže zaměstnavatel rozvrhnout v rámci rozvrhu týdenní pracovní doby, protože to je práce výjimečná a do značné míry nepředpokladatelná. Již z její povahy je zahrnutí do rozvrhu pracovní doby vyloučeno. Vyplývá to i z definice směny, která zní: „směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat“. Práce přesčas tedy sice naplňuje podmínku práce konané mimo rámec rozvrhu pracovních směn a na jejím základě mají zaměstnanci nárok na cestovní náhrady, avšak nikoliv za podmínky, že je tato práce součástí rozvrhu směn, jakožto týdenní pracovní doby.

Dílčím závěrem lze shrnout, že za předpokladu, že zaměstnanci mají v rámci rozvrhu pracovní doby naplánované také směny na víkend, nejedná se o práci mimo rozvrh směn a cestovní náhrady zaměstnancům z tohoto důvodu nenáleží.

Pokud však uvádíte, že se jedná o práci nad rámec pracovní doby zaměstnanců, je nutné upozornit, že tato práce je přesčasem a nemá být součástí rozvrhu pracovní doby. Jestliže by práce přesčas nebyla v rozvrhu směn uvedena a byla by vyžadována o víkendu, lze předpokládat, že by tím byla naplněna i druhá podmínka mimořádnosti cesty a cestovní náhrady při mimořádné cestě v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn by zaměstnancům náležely.

K Vašemu druhému dotazu, z pohledu cestovních náhrad není při výkonu práce mimo rozvrh směn podstatné, zda zaměstnanec za tuto práci čerpá náhradní volno. Pro posouzení nároku na cestovní náhrady je zásadní, zda se zaměstnanec dostavil na pracoviště mimo svou pracovní dobu za účelem vykonání práce. Cestovní náhrady mají kompenzovat výdaje, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s cestou za výkonem práce mimo rozvrh směn. Na následném poskytnutí náhradního volna, jakožto formy poskytování příplatku za výkon práce přesčas nebo ve svátek, tedy nezáleží.

S pozdravem

Matzner Legal