Dobrý den,
Váš popis nasvědčuje tomu, že jednatel při výkonu své funkce porušuje povinnosti při výkonu funkce jednatele. Ze zadání není zjevné, jestli jeho vlastní podnikání má konkurenční povahu k činnosti společnosti, ale pokud ano, jednalo by se o porušení zákazu konkurence jednatele. Kromě toho využívá majetek společnosti pro vlastní podnikatelské účely bez patřičného protiplnění, což je také porušení péče řádného hospodáře. Ohledně vystavených faktur záleží na tom, jestli byly vystaveny na základě přijatého protiplnění (např. dodávky služeb), což nutně neznamená porušení povinností jednatele, nebo byly vystaveny bez jakéhokoliv protiplnění – to by bylo zásadní porušení povinnosti péče řádného hospodáře.
Zákon o obchodních korporacích upravuje takzv. sistaci hlasovacího práva společníka v určitých případech – mezi tyto případy patří i hlasování o odvolání společníka z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu jejich funkce. To znamená, že jestliže se hlasuje o odvolání jednatele, který je zároveň společníkem, tak se k hlasům tohoto společníka při hlasování o jeho odvolání z funkce nepřihlíží (tedy nemá právo hlasovat o svém ne/odvolání). To stejné platí při usnášeníschopnosti valné hromady, ovšem pouze ve vztahu k hlasování o odvolání jednatele-společníka.
Důležité je, aby již v pozvánce na valnou hromadu bylo výslovně uvedeno, že se bude hlasovat o odvolání jednatele pro porušování povinností při výkonu funkce. Tato skutečnost musí vyplývat i ze zápisu z valné hromady, tedy že se hlasovalo o odvolání jednatele z důvodu porušení jeho povinností při výkonu funkce.
Ke změně odměny jednatele je podstatné, jak byla tato stanovena. Zákon předpokládá, že odměna je dohodnuta ve smlouvě o výkonu funkce – ta samozřejmě musí být jako každá jiná smlouva dodržena, resp. změny jsou možné pouze se souhlasem obou smluvních stran. Navíc jak smlouvu o výkonu funkce, tak i její změny musí schválit valná hromada společnosti, aby byl účinné. Výše popsaná sistace práv společníka se v tomto případě neuplatní, tedy by pravděpodobně nebylo ani dosaženo potřebného počtu hlasů. Nicméně po odvolání z funkce již jednateli zřejmě nebude vznikat nárok na odměnu (pokud smlouva o výkonu funkce v tomto směru neobsahuje nějakou speciální úpravu). Zákon dále umožňuje, aby odměna jednatele nebyla poskytnuta, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku společnosti. K neposkytnutí odměny lze přistoupit pouze tehdy, došlo-li k nepříznivému hospodářskému výsledku v příčinné souvislosti s jednáním jednatele, jímž porušil péči řádného hospodáře, a samozřejmě tato sankce musí být přiměřená okolnostem případu, což bez jeho bližší znalosti nelze posoudit.
Závěrem bychom chtěli podotknout, že s ohledem na výši podílů obou společníků lze bohužel očekávat, že v případě nedobrovolného odchodu či odepření odměny s tímto nebude druhý společník (a současně jednatel) srozuměn a pokud se strany nedohodnou, lze předpokládat, že spor bude řešen soudní cestou.
S pozdravem
Tým Accace Legal
www.accace.cz
