Dobrý den,

z Vámi popsané situace vyvozuji, že skutečnost, že obyvatel bytu chce ukončit rozpravu s nežádoucí osobou znamená, že dá najevo, že si v ní nepřeje pokračovat, a naopak si ji přeje ukončit. Nejvyšší soud k tomuto judikoval následující: „…i přesto, že nebyl obviněným naplněn znak zmíněného přečinu „překonání překážky bránící vniknutí“, považuje za potřebné uvést, že vzhledem k situaci a popsanému jednání obviněného, kdy „zaklínil nohu mezi dveře a rám dveří“ ve snaze zabránit poškozenému zavřít dveře, nereagoval na výzvy poškozeného, aby odešel na dveře tlačil, čímž došlo k jeho vniknutí do obydlí jiného, že takto popsané jednání spíše odpovídá znaku „násilí“, který je rovněž znakem vyjádřeným v § 178 odst. 2 tr. zákoníku, kterým byl obviněný uznán vinným (sám obviněný připustil, že poškozený se s ním nechtěl bavit, chtěl zabouchnout dveře; nato tedy strčil nohu mezi dveře…)“ (6 Tdo 1603/2018)

V uvedeném případě skutečně vložení nohy do dveří naplňuje skutkovou podstatu trestného činu porušování domovní svobody dle § 178 trestního zákoníku, ačkoliv nedojde fakticky k překonání překážky bránící vniknutí. K otázce míry společenské škodlivosti takového činu se Nejvyšší soud vyjádřil ve věci sp. zn. 4 Tdo 1136/2021, kdy mimo jiné citoval rozhodnutí krajského soudu v téže věci, která se týkala situace velmi podobné zadání: „…o tom, zda jde o čin, který by pro nedostatek škodlivosti neměl být považován za trestný, se uplatní pouze výjimečně a v daném případě jednání dovolatele takové znaky nemá.“

Zpět k Vaší otázce – zahrnuje porušování domovní svobody též zabránění zavření dveří? Za okolností popsaných v modelové situaci, kterou jste uvedl, a na základě recentní judikatury Nejvyššího soudu, ano, zahrnuje.

S pozdravem

Matzner Legal