Pro posouzení, zda se jedná o zdanitelnou stavbu, je rozhodující, zda má charakter budovy podle ustanovení § 2 písm. l) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), tzn., zda se jedná o nadzemní stavbu spojenou se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Modulární stavby se dodávají jako dva nebo více modulů, z nichž je na místě stavba sestavena. Mobilní stavby lze charakterizovat jako montované stavby, které jsou dopraveny na staveniště vcelku, tj. již smontované a vybavené sanitární technikou, rozvody atd.

Protože mobilní a modulární stavby jsou zpravidla stavby nadzemní, splňující podmínku prostorového soustředění a uzavření, ve většině případů se tedy rozhoduje, zda je taková stavba spojena se zemí pevným základem.

Podle rozsudku Ústavního soudu čj. I. ÚS 483/01 ze dne 6. května 2003 je "spojení se zemí pevným základem" možno stručně charakterizovat tak, že "věc nesmí být oddělitelná od země, aniž by došlo k porušení věci. Pevné spojení věci se zemí musí být zároveň takové, aby bylo schopno odolat zejména účinkům přírodních vlivů dané lokality na věc a účinkům vlastního působení věci. Z hlediska stavebního je pevný základ základovou prostorovou konstrukcí geometricky a fyzikálně jednoznačně vymezenou a definovanou, a to pro konkrétní stavební objekt, v konkrétní lokalitě a v konkrétních vnitřních a vnějších podmínkách".

Jak vyplývá z uvedených skutečností, je v konkrétních případech nutno posoudit, zda existuje pevný základ, tj. základová konstrukce ve smyslu citovaného rozsudku Ústavního soudu. Může se jednat např. o betonové základové pasy, základovou desku apod., nikoli však o pouhý urovnaný terén, případně upravený vrstvou štěrku nebo písku, volně položenými panely apod. Pevným základem nejsou ani jednotlivé betonové bloky položené na terén.

Pokud v konkrétním případě existuje pevný základ, zbývá posoudit, zda je s ním mobilní, resp. modulární, stavba pevně spojena, tzn., zda je použita technologie (např. stavební pojivo) neumožňující oddělení stavby bez jejího poškození. O pevné spojení se nejedná, bude-li stavba na základové konstrukci položena volně nebo do materiálu, který slouží pouze k vyrovnání plochy a nevytváří pevné spojení.

V daném případě se tedy jedná o budovu spojenou se zemí pevným základem, která je předmětem daně ze staveb a jednotek.