Dobrý den,

posouzení, jestli se u každého jednotlivého úrazu jedná o úraz pracovní, závisí na více faktorech. Samotná skutečnost, že se úraz stal v pracovní době, tak nemusí znamenat, že se jedná o úraz pracovní. Zkoumá se však, jestli k utrpění úrazu došlo při plnění pracovních úkolů a souvislost mezi tímto plněním pracovních úkolů a konkrétním úrazem.

Celou problematiku proto nelze jednoduše shrnout tak, že každý nahlášený úraz je úrazem pracovním.

K Vámi zmiňovanému působení vnějších vlivů je nutné zmínit, že takovouto podmínku skutečně zákoník práce stanovuje, ovšem nelze si pod ní představit pouze například pády materiálu na zaměstnance, sražení zaměstnance vysokozdvižným vozíkem a tak dále.

Pokud například zaměstnanec zakopne a při dopadu si zlomí ruku, bylo by možno tuto zlomenou ruku považovat za pracovní úraz. Je tomu tak proto, že působení zevních vlivů nelze zúžit jen na působení zevních sil (zmíněný pád předmětu), ale i například na vlastní tělesnou váhu zaměstnance v kombinaci s gravitací a podobně.

Ovšem za pracovní úraz lze logicky považovat pouze takový úraz, který je utrpěn ve spojitosti s plněním pracovních úkolů. Za daných okolností tedy záleží, jestli Váš zaměstnanec utrpěl zranění kolene ve spojitosti s plněním pracovních úkolů (například šel do jiné části skladu pro břemeno, chtěl dojít k VZV etc.) nebo zranění utrpěl zrovna ve chvíli, kdy „lelkoval“, bavil se s kolegy a věnoval se činnostem, které nespadají do jeho pracovní náplně. Ve druhém případě je zcela logické, že nebude možné zranění zaměstnance považovat za pracovní úraz, bude ovšem na zaměstnavateli, aby tuto skutečnost prokázal (tedy že k úrazu nedošlo v souvislosti s plněním pracovních úkolů). K tomuto Vám, jakožto zaměstnavateli, velmi pomůže zmíněný kamerový záznam, stejně tak jako případné svědecké výpovědi zaměstnancových kolegů.

Pokud by se Vám však nepodařilo prokázat, že zaměstnanec si úraz nezpůsobil při plnění pracovních úkolů, budete muset počítat s tím, že zaměstnavatel má v takovém případě povinnosti zaměstnanci hradit:

a) věcnou škodu,

b) účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

c) ztrátu na výdělku,

d) bolest a ztížení společenského uplatnění (konkrétní výše bolestného je určena dle tabulky, ve které jsou ohodnocena jednotlivá zranění).

Zcela se zprostit odpovědnosti za zranění zaměstnance může zaměstnavatel, pokud prokáže, že:

1) škoda (zranění) vznikla zaměstnanci v důsledku porušení předpisů či pokynů směřujících k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud s nimi byl dotyčný seznámen),

2) škoda (zranění) vznikla v přímém důsledku toho, že zaměstnanec byl pod vlivem alkoholu či jiné omamné látky.

S pozdravem

Advokátní kancelář Ciprýn, Kiršner a partneři s.r.o.