Vážená paní Demlová,
dovolená je poskytována podle ustanovení § 212 odst. 1, odst. 2 zákoníku práce (dále jen „ZP“) ve výměře nejméně 4 týdnů, potažmo 5 týdnů u zaměstnanců pobírajících plat.
Pro vznik nároku na dovolenou je ale obecně rozhodující, které doby se posuzují jako výkon práce. Mezi takovou dobu se řadí i doba čerpání mateřské dovolené. Podle ustanovení § 216 odst. 2 ZP se pak doba čerpání rodičovské dovolené považuje za výkon práce jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby (posuzováno vždy v jednotlivých kalendářních letech).
Obecně platí, že čerpání dovolené určuje zaměstnavatel tak, aby zaměstnanec dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. V případě čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené se uplatní speciální pravidlo obsažené v ustanovení § 218 odst. 5 ZP, tedy že zaměstnavatel určí čerpání dovolené po skončení těchto překážek. Zákon nestanoví, zda tato nevyčerpaná dovolená musí být vyčerpána bezprostředně po odpadnutí překážek či až po nějakém čase. Odborná literatura se přiklání k názoru, že se tak nemusí stát bezprostředně po odpadnutí překážek, stejně tak tomu zřejmě bylo i ve Vašem případě.
Podle ustanovení § 222 odst. 2 ZP zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou pouze v případě skončení pracovního poměru. Tato náhrada přísluší ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel musí proplatit veškerou nevyčerpanou dovolenou - tj. veškerou dovolenou, na kterou Vám v roce 2021 až 2024 vznikl nárok, případně i za nevyčerpanou dovolenou z předchozích let.
Také odstupné je vypočítáváno na základě průměrného výdělku.
Průměrný výdělek se zjišťuje podle pravidel uvedených v ustanovení §§ 351 až 362 ZP. Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek.
Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Rozhodným obdobím je předcházející kalendářní čtvrtletí.
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.
Zvýšení průměrného výdělku upravuje ustanovení § 357 ZP, který pamatuje na situace, kdy je průměrný výdělek nižší než minimální / zaručená mzda, a proto je třeba jej přiměřeně zvýšit.
Na základě uvedených skutečností však nejsme schopni říci, která pravidla se přesně uplatní, protože není zřejmé, zdali jste v rozhodném období (1. čtvrtletí 2024) pracovala či nikoli, případně v jakém rozsahu. Pokud jste nepracovala, uplatní se pravidla pro pravděpodobný výdělek a případné zvýšení průměrného výdělku.
Děkujeme a držíme palce.
FAIRSQUARE advokátní kancelář s.r.o.