Systém integrované prevence a omezování znečištění (zkráceně IPPC - z angl. Integrated Pollution Prevention and Control) se začal postupně prosazovat v první polovině 90. let 20. století 1) , a to s cílem překonat limity dosavadního přístupu k ochraně životního prostředí před negativními dopady průmyslového znečištění. Tento přístup se vyznačoval důrazem na ochranu jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, vody, půdy), a to zejména uplatňováním strategie koncových technologií (End-of-Pipe Technologies), které odstraňují vzniklé znečištění na výstupu technologického procesu, tedy převážně pomocí filtrů, odlučovačů a jiných čistících zařízení.

Uplatněním koncových technologií však nedochází k úplnému odstranění vzniklého znečištění. Co se týče zachycených škodlivin, v některých případech je lze při splnění stanovených podmínek dále využít. Jde např. o využití kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě či pro kompostování nebo využití popílku ze spalin ve stavebnictví. Pokud jejich využití není možné, musí být jako odpad vhodným způsobem odstraněny, zpravidla spalováním nebo uložením na skládku. Tím se však znečištění stejně dostává do životního prostředí a může mít jiné nepříznivé dopady. Koncové technologie navíc ještě potřebují další zdroje pro svůj provoz (energii, chemikálie apod.). Z provozního hlediska tak představují zvýšení spotřeby energií a materiálů. Z ekonomického hlediska představují další náklady na investice a provoz zařízení, které se promítají do ceny výrobku.

Uplatňování složkového přístupu, založeného na masovém využívání koncových technologií, tak často vedlo pouze k přenosu znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé a celkově se tento přístup ukazoval jako nedostatečně efektivní z hlediska udržitelného rozvoje. Ukázalo se tedy jako nezbytné přejít na integrovaný přístup k ochraně životního prostředí, který bude klást důraz na prevenci a minimalizaci znečištění přímo u jeho zdroje a na komplexní posuzování dopadu provozu konkrétních zařízení na životní prostředí.

Postupně tak vznikl ucelený systém integrované prevence a omezování znečištění, který lze charakterizovat jako pokročilý způsob regulace vybraných průmyslových a zemědělských činností za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Cílem IPPC je předcházení vzniku znečištění, případně omezování jeho vzniku, včetně minimalizace vzniku odpadů, pomocí volby vhodných výrobních postupů a technologií. Uplatňování systému IPPC má zároveň vést k úspoře nákladů na suroviny, energii a koncové technologie.

Za klíčový mezník v prosazování systému IPPC lze považovat vydání směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996, o integrované prevenci a omezování znečištění 2), kterou byl systém IPPC legislativně zakotven na úrovni Evropské unie. Tato směrnice mj. stanovila členským státům povinnost podniknout takové kroky, aby všechna tzv. stávající zařízení spadající do působnosti této směrnice měla do 30. října 2007 povolení vydané v souladu s touto směrnicí. Do právního řádu České republiky byla daná směrnice transponována zákonem č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), který je dosud platný.

Hlavní principy integrované prevence a omezování znečištění lze v návaznosti na výše uvedené vymezit následovně:

• Uplatnění integrovaného přístupu k hodnocení dopadů vybraných průmyslových činností na životní prostředí při stanovení podmínek provozu. Dopady těchto průmyslových činností musí být posouzeny komplexně, tj. z hlediska ochrany životního prostředí jako celku. Podmínky provozu musí být stanoveny tak, aby nedocházelo k přenosu znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí a negativní dopady provozu na životní prostředí byly celkově minimalizovány. Při stanovení podmínek provozu je nutno brát v potaz místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení.

• Podpora preventivního přístupu při snižování znečištění. Uplatněním preventivních opatření, zejména volbou vhodné výrobní technologie, je omezen samotný vznik emisí znečišťujících látek a odpadu.

• Stanovování podmínek provozu zařízení na základě tzv. nejlepších dostupných technik (z angl. Best Available Techniques - BAT). Nejlepší dostupné techniky představují výrobní postupy nejvíce šetrné k životnímu prostředí, které jsou současně aplikovatelné za standardních technických a ekonomických podmínek. Souhrn nejlepších dostupných technik je uveden v referenčních dokumentech o BAT (z angl. Reference Document on Best Available Techniques - BREF), které připravuje Evropská komise ve spolupráci s průmyslem, nevládními organizacemi a členskými státy. Pro stanovení podmínek provozu na základě BAT platí zásada, že takto stanovené podmínky provozu nesmí být mírnější než požadavky, které stanoví složkové právní předpisy.

• Integrace dílčích (složkových) povolení týkajících se provozu zařízení do jednoho povolení - integrovaného povolení. Jedná se o tzv. administrativní integraci. Co se týče právní úpravy v České republice, jsou nahrazovány zejména rozhodnutí a další správní akty podle zákona o ochraně ovzduší, vodního zákona a zákona o odpadech 3).

• Pravidelné přezkoumávání vydaných integrovaných povolení a jejich změny za účelem zajištění aktualizace integrovaných povolení podle vývoje techniky a legislativy. Tím je vytvářen trvalý tlak na technickou inovaci zařízení.

• Důraz na informování veřejnosti a její účast na povolovacím procesu. Ohledně účasti veřejnosti se rozlišuje forma plného účastenství v řízení, spojená mj. s možností podat odvolání proti rozhodnutí, a konzultativní forma účasti, spojená s možností podat vyjádření, se kterým se povolující úřad musí vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

------------------------------------------------------------------

1) Z dokumentů přijatých na úrovni EU lze v této souvislosti poukázat zejména na Pátý akční program pro životní prostředí, přijatý pro období let 1993 až 2000.

2) V současné době je oblast IPPC na úrovni EU upravena v rámci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).

3) Aktuální seznam nahrazovaných správních aktů je spolu s řadou dalších informací týkajících se oblasti IPPC k dispozici v informačním systému integrované prevence na stránkách https://www.mzp.cz/ippc.