Její zásadní část nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce, který bude následovat po vyhlášení novely ve Sbírce zákonů. Teoreticky tak mohla být účinná od srpna.
Vydavatel Sbírky zákonů a mezinárodních smluv má na vyhlášení právního předpisu 30 dnů od příslušného požadavku předsedkyně Sněmovny, upozornilo ministerstvo spravedlnosti. "Z těchto důvodů lze předpokládat nabytí účinnosti k 1. říjnu 2024 jako nejpravděpodobnější scénář," sdělilo dnes na dotaz ČTK. Ministerstvo vnitra uvedlo, že požadavek ze Sněmovny na vyhlášení insolvenční novely ve sbírce dosud neobdrželo. "Kroky k publikaci aktu tedy zatím nemohlo zahájit a z tohoto důvodu nemůže odhadnout, kdy bude předmětný zákon publikován," informovalo na dotaz ČTK.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vycházejí z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Podle zastánců zkrácení získají předlužení lidé šanci rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků změna neúměrně zhorší pozici věřitelů.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.
Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně. Insolvenční soud bude moci prodloužit dobu oddlužení až o 1,5 roku, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty.
Předloha také sjednotí až na výjimky výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení, pokud dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe insolvenční návrh podali. Za dva roky začne fungovat centrální evidence srážek ze mzdy, která by měla snížit administrativu zaměstnavatelům při komunikaci s exekutory.
Tři roky bude podle vládní novely trvat první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by dlužník mohl projít jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Diskuze k článku ()