Půjde o začátek stanoveného postupu, takzvanou první výměnu názorů. Členové EP se setkají několikrát. Konečné jednání výboru a následně rozhodnutí na plenárním zasedání Evropského parlamentu by se podle zdrojů ČTK mohlo odehrát v únoru či březnu.
Výbor JURI má ve středu na programu projednávání hned několik případů možných zbavení imunit. Zpravodajem v případě žádosti týkající se Nagyové je polský europoslanec Krzysztof Śmiszek z frakce socialistů a demokratů (S&D). "Všechna jednání o imunitě jsou neveřejná a důvěrná, bez účasti médií a veřejnosti," sdělila ČTK mluvčí výboru JURI Martina Vassová. Na jednání výboru nemůže být přítomna ani dotyčná europoslankyně. Když ale chtít, může přijít na další zasedání, kde dostane možnost se vyjádřit. "Je to její právo, ale nejde o povinnost," dodala Vassová. Pak už budou veškerá zasedání zase bez Nagyové.
V případě, že se bude konat slyšení europoslankyně před výborem, bude následovat druhá výměna názorů výboru JURI, poté bude představen návrh zprávy s doporučeními připravený zpravodajem Śmiszkem, o kterém bude výbor hlasovat. Nakonec se o doporučení výboru JURI bude hlasovat na plénu Evropského parlamentu a šéfka EP Roberta Metsolaová informuje orgán daného státu a europoslankyni o výsledku, popsala Vassová.
"Pro podobná projednávání neexistuje časový harmonogram, každý případ se projednává individuálně a s přihlédnutím ke kalendáři Evropského parlamentu a výboru. Europoslanci mohou v případě potřeby požádat příslušné orgány o doplňující informace," uvedla mluvčí výboru JURI. Podle zdroje ČTK se očekávají zhruba tři kola jednání ve výboru pro právní záležitosti do konce února a konečné rozhodnutí nejspíš na zasedání v březnu. Rozhoduje se přitom prostou většinou, tedy rozhodnutí musí podpořit více než polovina přítomných.
Jestliže je europoslanec zbaven imunity, nejedná se o verdikt "vinen". Pouze to umožňuje vnitrostátním justičním orgánům přistoupit k vyšetřování nebo k soudnímu řízení.
O zbavení imunity Nagyové požádal Vrchní soud v Praze. Státní zástupce v obžalobě v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že současný předseda strany ANO a bývalý premiér Andrej Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky pro získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Městský soud ale už dvakrát dospěl k závěru, že skutek nebyl trestným činem. Obdobně rozhodl už loni, nepravomocný rozsudek ale odvolací soud na podzim zrušil a nařídil případ znovu projednat. Znovu oba obžalované osvobodil letos v únoru, žalobce proti rozsudku znovu podal odvolání. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají.
Diskuze k článku ()