Možnost odškodnění zraněného diváka při motokrosovém závodě?
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 2024 zásadně posiluje postavení poškozených při motokrosových závodech.
Advokátní kancelář Spring Walk zastupovala poškozeného klienta, který byl během kvalifikačního tréninku motokrosového závodu zraněn jezdcem, jenž nezvládl řízení svého motocyklu a vyjel mimo vytyčenou trať přímo do prostoru určeného pro diváky. V předmětném řízení klient požadoval náhradu škody a nemajetkové újmy, která mu v důsledku nehody vznikla, a to po pořadateli závodu (motokrosovém klubu) a jezdci, který vyjel z dráhy a zranil jej.
Odpovědnost žalovaných byla v případě jezdce, který zranil žalobce, dovozována na základě ustanovení § 2927 občanského zákoníku, tedy na základě odpovědnosti z provozu dopravního prostředku. „V případě pořadatele motokrosového závodu jsme jeho odpovědnost dovozovali na základě ustanovení § 2925 občanského zákoníku, přičemž v řízení jsme tvrdili, že pořádání motokrosového závodu představuje provoz zvlášť nebezpečný, a v případě vzniku újmy by tak poškození měli požívat zvláštní ochrany,“ uvedla Anna Kempná, právnička advokátní kanceláře Spring Walk.
S tímto právním názorem se ztotožnil soud rozhodující v prvním stupni a později také odvolací soud, který věc přezkoumával v návaznosti na odvolání obou žalovaných subjektů. Pořadatel motokrosových závodů však i přes potvrzení rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem podal dovolání k Nejvyššímu soudu. Nesouhlasil s právním názorem nižších soudů mimo jiné stran toho, že provoz motokrosových závodů je skutečně provozem zvlášť nebezpečným a trval na svém stanovisku, že nebezpečí na těchto závodech nedosahuje takové intenzity, aby se na něj mohlo vztahovat ustanovení občanského zákoníku vztahující se k provozu zvláště nebezpečnému.
Co znamená provoz zvlášť nebezpečný?
Podle českého občanského zákoníku je provoz považován za zvlášť nebezpečný, pokud nelze vznik závažné škody rozumně vyloučit ani při vynaložení řádné péče. Nejvyšší soud již ve svém dříve vydaném rozsudku sp. zn. 25 Cdo 972/2000 stanovil, že zdrojem zvýšeného nebezpečí mohou být také věci, jejichž užívání má pouze za určitých okolností škodlivé účinky, tedy pouze v některých situacích nejsou plně ovladatelné člověkem a je s nimi spojený vysoký stupeň pravděpodobnosti vyvolání újmy. Jak již bylo uvedeno výše, Nejvyšší soud v nyní vydaném rozsudku ze dne 20. srpna 2024, č. j. 25 Cdo 3108/2023-405, potvrdil rozsudky soudu prvního stupně i odvolacího soudu a nově judikoval, že mezi případy, kdy se provoz stává zvlášť nebezpečným v důsledku specifických podmínek jeho realizace, lze zařadit také provozování motokrosových závodů. V odůvodnění svého rozsudku Nejvyšší soud uvedl, že závodníci při motokrosu nejsou vázáni pravidly silničního provozu, jedou na hranici možností svých motocyklů po obtížné, členité trati a často riskují, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost nehod. I když divácké zóny odpovídají bezpečnostním požadavkům Svazu motokrosu v Autoklubu České republiky, riziko vyjetí z dráhy a zranění diváků je stále přítomné. Motokrosové závody tedy splňují požadavky pro aplikaci ustanovení provozu zvláště nebezpečného, neboť se při nich závodníci pohybují na hranici svých fyzických možností a technických limitů svých strojů, čímž vytvářejí vysoké riziko, které nelze zcela eliminovat.
Větší ochrana pro poškozené
„Toto rozhodnutí přináší zásadní změnu pro všechny, kteří utrpěli újmu při motokrosových závodech nebo automobilových závodech, které jsou svojí povahou motokrosovým závodům velmi podobné,“ uvedla Anna Kempná. „Pořadatelé těchto akcí tak skutečně nesou objektivní odpovědnost za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu, což znamená, že poškození se mohou domáhat náhrady škody, aniž by museli prokazovat nedbalost pořadatele při organizaci motokrosových závodů,“ dodala Anna Kempná s tím, že je ale potřeba pamatovat na to, že vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu, které mohou výrazně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu v zdánlivě obdobné situaci.
Diskuze k článku ()