Umělá inteligence v kultuře a médiích

Nejen o hrozbách a přínosech umělé inteligence v oblasti kulturního a mediálního prostředí se 4. 11. 2024 diskutovalo na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Kulatý stůl s názvem Umělá inteligence v kultuře a médiích, pořádaný poslancem Lubomírem Brožem, upozornil na narůstající vliv umělé inteligence v oblasti kreativního průmyslu a s tím spojené množství vyvstávajících právních otázek kolem nástroje tzv. čtvrté průmyslové revoluce.

KS
redaktorka, Právní prostor

Stěžejními tématy byly především otázky týkající se míry zásahu umělé inteligence do kreativních lidských činností a porušování autorských práv nástroji umělé inteligence. Na autorskoprávní problematiku související s umělou inteligencí se podrobněji zaměříme v dalším článku.

Poslanec Lubomír Brož (ANO) a vedoucí samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury Adéla Faladová ve svém úvodním slově konstatovali, že příchod umělé inteligence představuje technologickou revoluci, která mění náš svět podobně jako průmyslové revoluce, které z naší historie již známe. Nynější tzv. čtvrtá průmyslová revoluce se týká zejména tvůrčích profesí, které dřívějšími průmyslovými revolucemi prakticky nebyly poznamenány.

Umělá inteligence a její zásah do kreativního průmyslu

Podle Veroniky Macurové Křížové bychom se neměli bavit pouze o tom, jakým způsobem mají zohledňovat práva fyzických osob profesionální producenti a filmoví tvůrci, ale poukazuje na důležitost diskuze i v rámci laického způsobu nakládání s umělou inteligencí. To zejména z důvodu, že laici často nemají právní povědomí a etické vnímání na tak vysoké úrovni jako profesionálové, kterým jde o odborný kredit. Veronika Macurová Křížová zmiňuje důležitost osvěty společnosti a upozorňuje, že nadšený laik může napáchat více škody než zkušený profesionál.

V rámci transparentnosti ve filmovém průmyslu zůstává otázkou, jakou podobu bude mít v praxi informování diváka o tom, že do určité scény byla použita umělá inteligence nad rámec určité technické úpravy. Etický rámec integrace generativní umělé inteligence v audiovizi je důležitý zejména u využívání umělé inteligence v dokumentárních filmech. Dle slov Veroniky Macurové Křížové by u dokumentárních filmů měly být standardy nastaveny s extrémní péčí, aby nedošlo ke ztrátě důvěry v informování společnosti.

Podle Petry Žikovské lze umělou inteligenci v hudebním průmyslu brát v mnoha ohledech jako kreativního partnera. Problémy spatřuje ve vokálních klonech, kdy umělá inteligence dokáže vytvořit dojem, že určitou písničku zpívá jiná osoba, než která ji nazpívala ve skutečnosti.

Z finanční stránky nelze hudbě vytvořené umělou inteligencí dost dobře konkurovat a je tudíž pravděpodobné, že určitý typ hudby bude v budoucnosti nahrazován hudbou tvořenou za pomoci umělé inteligence. Ohrožena je zejména konzumní hudba, která obvykle hraje jako hudební pozadí v lobby barech a restauracích. Pro kreativní hudbu, kterou tvoří reální umělci, by podle Petry Žikovské neměla být umělá inteligence výraznou hrozbou, jelikož fanoušci budou mít stále silnou potřebu identifikace s fyzickou osobou.

S umělou inteligencí a syntézou hlasů spolupracuje také Český rozhlas. Ten si však uvědomuje, že posluchači většinou chtějí vědět, kdo je moderátorem a zároveň slyšet z hlasu přirozené nedokonalosti. V rámci newsroomu využívá Český rozhlas umělou inteligenci např. v oblastech optimalizace tweetů nebo shrnování článků, ale všechny výstupy vždy podléhají dohledu lidského editora.

AI Act a jeho vliv na kulturní a mediální prostředí

Mediální i kulturní sektor bude významně ovlivněn implementací AI Actu, který byl přijat Evropským parlamentem v červnu tohoto roku. Europoslanec Ondřej Kovařík zmiňuje, že AI Act vznikal dlouhou dobu a tím se dostává do nesouladu s rychle probíhajícím vývojem technologií umělé inteligence v praxi. S tím Ondřej Kovařík spojuje také otázku, zda nebude potřeba jeho významné revize již za několik let i právě v oblasti dopadu na kreativní sektor. AI Act rozlišuje kategorie podle míry společenského nebezpečí a ke každé kategorii následně přiřazuje různá práva a povinnosti. V rámci AI actu se oblast médií řadí k více rizikovým a bude vyžadovat větší lidskou kontrolu. Ve svém projevu europoslanec také zdůraznil, že regulace s sebou nese některá vyjasnění, ale zároveň přináší i povinnosti pro veřejnou správu. Zejména upozornil na nutnost příprav dohledového orgánu, který bude plnit funkci regulátora v oblasti umělé inteligence v České republice a vyzval politickou reprezentaci a veřejnou správu, aby tuto část Aktu o umělé inteligenci brali velmi vážně.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články