Konec nezákonné praxe? K otázce úředního překladu cizojazyčného exekučního titulu.

Běžnou, víceletou praxí soudů při nařizování exekucí s cizím prvkem se stalo požadovat po oprávněném mj. úřední překlad exekučního titulu vydaného v rámci EU do českého jazyka. Zdá se však, že Krajský soud v Brně se konečně proti této – nutno dodat – nesprávné praxi postavil.

Associate, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Redakce

V daném případě došlo ze strany soudního exekutora (dle pokynu exekučního soudu) k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce s odůvodněním, že exekuční titul, kterým byl rozsudek rakouského soudu, byl sice předložen v originálním vyhotovení, avšak jeho úřední překlad do českého jazyka ani přes výzvu soudu předložen nebyl.

Naše kancelář se dlouhodobě potýkala se zavedenou praxí soudů, které po nás jakožto zástupcích oprávněného, před pověřením soudního exekutora k provedení exekuce, požadovaly kromě osvědčení doložit i úřední překlad exekučního titulu vydaného v jiném členském státě EU. Vzhledem k tomu, že se dle našeho názoru jedná o postup, který není v souladu s platnými normami a navíc zatěžuje klienty dalšími náklady, vůči danému požadavku soudu jsme se ohradili a proti rozhodnutí soudního exekutora podali odvolání.

Naše argumentace spočívala zejména v tom, že k návrhu na nařízení exekuce bylo řádně doloženo vše, co tuzemské a evropské předpisy požadují. Kromě originálu exekučního titulu bylo předloženo též osvědčení v českém jazyce, jehož obsah v souladu s čl. 42 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 odpovídá obsahu exekučního titulu a potvrzuje údaje v něm obsažené.

Čl. 42 odst. 3 předmětného nařízení umožňuje soudu žádat toliko překlad osvědčení podle čl. 53 nařízení, nikoli překlad samotného rozhodnutí. Překlad exekučního titulu smí soud požadovat pouze tehdy, není-li možné v exekučním řízení dále pokračovat, jak stanoví čl. 42 odst. 4 daného nařízení. Doložené osvědčení jinak obsahuje všechny formální i obsahové náležitosti, na základě kterých je zahájení exekuce možné bez dalšího.

Krajský soud v Brně se s naší argumentací ztotožnil, když dodal, že: „Soud ve státě výkonu – provedení exekuce sice takový překlad (exekučního titulu) může od navrhovatele následně vyžádat, avšak podle názoru odvolacího soudu je třeba danou iniciativu směřovat spíše do další fáze výkonu, pokud taková fáze nastane, tj. reagovat spíše na případnou procesní iniciativu povinného v tomto směru.“

S tímto názorem se ztotožňujeme, a bude-li věc pokračovat v řízení před dovolacím soudem, budeme její vývoj pečlivě sledovat.


Zdroj:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech

Usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 20 Co 117/2024 ze dne 10.05.2024

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články