Pohlídejte si pořizování a změny územního plánu

Aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu je nezbytnou podmínkou pro úspěch v případném přezkumu.

AM
Advokátní koncipient, bnt attorneys-at-law s.r.o.
Foto: Fotolia

Základním regulativem způsobu využití pozemků je územně plánovací dokumentace vydávaná obcemi pro své území dle Stavebního zákona. Téměř každý vlastník je dříve či později nucen se s podmínkami, které územní plán obce stanoví právě pro jeho pozemek, podrobně seznámit.

Má ale vlastník nějakou možnost konkrétní podobu územního plánu své obce ovlivnit? Co když se obec v rámci výkonu své samosprávy rozhodne pořídit nový územní plán nebo ten stávající změnit s negativními důsledky pro některé vlastníky dotčených pozemků? 

Stavební zákon na tyto situace pamatuje a vlastníkům dotčených pozemků dává právo v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, hájit svá práva zejména ve formě písemných připomínek či právu iniciovat následný soudní přezkum přijatého řešení. 

Jak důležitá je aktivita vlastníků dotčených pozemků v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny, pro úspěch v soudním přezkumu, konstatuje Nejvyšší správní soud ve své bohaté judikatuře k tomuto tématu.

V posledním roce tak učinil např. v rozsudku č. j. 7 As 18/2023-31 ze dne 27. 9. 2023, ve kterém zopakoval, že proporcionalita navrženého řešení nemůže být předmětem soudního přezkumu v případě nedůvodné pasivity vlastníka dotčeného pozemku, který, ač v rámci přiměřené péče o svá práva měl a mohl podat proti navrženému řešení věcné námitky či připomínky, tak neučinil. Takový postup soudu byl v rozporu s ústavní zásadou dělby moci, s právem na samosprávu i s ochranou právní jistoty ostatních vlastníků, kteří svá práva aktivně posazovali.

K obdobnému závěru dospěl i v rozsudku 10 As 51/2023-55 ze dne 16. 4. 2024, kde výslovně uvedl: „Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl procesně pasivní, NSS neshledal postup odpůrkyně (vymezení veřejného prostranství na pozemku stěžovatele) rozporným s právními předpisy. Úkolem odpůrkyně nebylo presumovat nesouhlas stěžovatele s navrženým řešením. Naopak to byl stěžovatel, který měl včas uplatnit námitky či připomínky, k nimž by odpůrkyně musela přihlédnout a vypořádat je.“

Znovu je tak nutné zdůraznit, že aktivní role vlastníka dotčeného pozemku v průběhu pořizování územního plánu, resp. jeho změny je pro jakoukoli šanci na úspěch v případném soudním přezkumu nezbytnou podmínkou.


Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články