Společnost Lego je majitelkou níže vyobrazeného (průmyslového) vzoru Společenství, zapsaného dne 2. února 2010, pro „stavebnicové prvky ze stavebnic pro děti“:
Odvolací senát identifikoval následující vzhledové znaky výrobku: zaprvé řadu výstupků na horní straně kostky, zadruhé řadu menších kroužků na spodní straně kostky, zatřetí dvě řady větších kroužků na spodní straně kostky, začtvrté obdélníkový tvar kostky, zapáté tloušťku hran kostky a zašesté válcovitý tvar výstupků. Podle názoru odvolacího senátu jsou všechny tyto znaky podmíněny pouze technickou funkcí stavební kostky, kterou je umožnit spojení s jinými kostkami ze stavebnice a jejich rozpojení.
Tribunál v dnešním rozsudku nejprve připomněl, že podle nařízení se právo k (průmyslovému) vzoru Společenství nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor ztělesněn nebo pro který byl použit, mohl být mechanicky připojen na jiný výrobek nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci. Mechanické spojovací prvky modulových výrobků mohou přesto výjimečně představovat důležitý prvek inovačních znaků těchto výrobků a cenný marketingový přínos, a měly by tedy být způsobilé k ochraně. Právo k (průmyslovému) vzoru Společenství se tak vztahuje na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho stavebnicového systému.
Tribunál konstatoval, že odvolací senát neposoudil relevanci uplatnění výjimky, které se dovolávala společnost Lego poprvé před tímto senátem. Tribunál tedy musel nejprve posoudit otázku, zda měl odvolací senát EUIPO posoudit podmínky pro uplatnění této výjimky, a tak posoudit, zda mohla být tato výjimka poprvé uplatněna před tímto senátem.
Tribunál měl za to, že jelikož nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství ani jednací řád odvolacích senátů EUIPO neupřesňují podmínky použití ustanovení týkajících se předmětné výjimky, nelze dovodit, že uplatnění uvedeného ustanovení společností Lego poprvé před odvolacím senátem bylo opožděné.
Tribunál dodal, že s ohledem na vzhledové znaky výrobku, na který se vztahuje sporný (průmyslový) vzor, měl odvolací senát EUIPO posoudit, zda tento vzor splňuje podmínky pro uplatnění předmětné výjimky. Vzhledem k tomu, že odvolací senát tak neučinil, dopustil se nesprávného právního posouzení.
Tribunál dále uvedl, že (průmyslový) vzor musí být prohlášen za neplatný, pokud jsou všechny jeho vzhledové znaky podmíněny pouze technickou funkcí výrobku, na který se tento vzor vztahuje, ale pokud alespoň jeden ze vzhledových znaků výrobku, na který se vztahuje sporný (průmyslový) vzor, není podmíněn pouze technickou funkcí tohoto výrobku, dotčený (průmyslový) vzor za neplatný prohlášen být nemůže. Dotčená kostka přitom má na obou stranách řady čtyř výstupků na horní straně hladký povrch a Tribunál konstatuje, že tento znak není uveden mezi znaky identifikovanými odvolacím senátem, přestože se jedná o vzhledový znak výrobku.
Tribunál dodal, že je na osobě podávající návrh na prohlášení neplatnosti, aby prokázala, a na EUIPO, aby určil, že všechny vzhledové znaky výrobku, na který se vztahuje sporný (průmyslový) vzor, jsou podmíněny pouze technickou funkcí tohoto výrobku. Vyvodil z toho závěr, že odvolací senát porušil ustanovení nařízení o (průmyslových) vzorech Společenství, neboť neidentifikoval všechny vzhledové znaky výrobku, na který se vztahuje sporný (průmyslový) vzor, a a fortiori neprokázal, že všechny tyto znaky byly podmíněny pouze technickou funkcí tohoto výrobku.
1 Nařízení Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství (Úř. věst. 2002, L 3, s. 1; Zvl. vyd. 13/27, s. 142).[1]
Diskuze k článku ()