Administrátor veřejné zakázky neupozornil členy hodnotící komise, že podané nabídky nesplňují zadání veřejné zakázky (konkrétně maximální cenu), v důsledku čehož byla vybrána nabídka přesahující maximální cenu, za což Úřad regionální rady soudržnosti snížil dotaci o 10%. Vzhledem k tomu, že se v mandátní smlouvě administrátor zakázky zavázal, že uhradí škodu, která vznikne jeho zaviněním, žalovala jej obec o toto snížení dotace.
Obec však nejdříve nebyla úspěšná, jelikož soudy opakovaně konstatovaly, že došlo k pochybení hodnotící komise, za které podle zákona odpovídá zadavatel. Až Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 3181/17 odmítnul, aby odpovědnost zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek vylučovala odpovědnost administrátora veřejné zakázky podle mandátní smlouvy. Nejvyšší soud, který věc následně řešil pod sp. zn. 25 Cdo 3486/2018, rozhodl, že při řešení otázky, zda se administrátor podílel na vzniku škody, je třeba zkoumat smluvní vztah účastníků. A podle smlouvy do vykonávaných činností spadalo i posouzení nabídek z hlediska zadávacích podmínek. Nejvyšší soud následně konstatoval nejen porušení smlouvy, ale také příčinnou souvislost mezi tímto porušením a vznikem škody.
Takže ačkoliv obec stále odpovídala za porušení podmínek, mohla se domoci náhrady škody na administrátorovi, který ji na toto porušení měl podle smlouvy upozornit.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()