Předchůdkyně nynějšího ministra spravedlnosti v roce 2019 uložila výtku soudkyni za pochybení spočívající ve vydání trestního příkazu, aniž by vina obviněných byla spolehlivě prokázána, jak požaduje trestní řád. Svůj závěr o vině založila na znaleckém posudku o ceně nemovitosti, který však nebyl pro trestní řízení použitelný. Dle ministryně šlo o pochybení relativně závažné, neboť obvinění, kteří byli později obžaloby zproštěni, kvůli němu po státu nárokovali přes 21 milionů Kč jako náhradu újmy. O potrestání soudkyně v kárném řízení však ministryně neusilovala. Uložení výtky jakožto postihu mírnějšího považovala v tomto případě za dostatečné. Ve věci totiž chybovaly i státní zástupkyně, které také nepoužitelnost znaleckého posudku nerozpoznaly.
Městský soud v Praze dal soudkyni, která se proti výtce bránila, za pravdu. Podle soudu nebylo možno uložit výtku za nedostatky týkající se rozhodovací činnosti. K jejich nápravě mají sloužit opravné prostředky podle procesních předpisů. Vážná či opakovaná pochybení soudců spočívající v nezákonném postupu či svévoli mohou být postižena uložením kárného opatření. To však má uložit jen nezávislý kárný senát, ne ministryně spravedlnosti jako orgán moci výkonné. Uložení výtky za pochybení týkající se rozhodovací činnosti tak podle městského soudu zasáhlo nejen do profesní pověsti a osobnostní sféry dané soudkyně, ale i do nezávislosti justice jako celku.
Nejvyšší správní soud posoudil věc jinak. Uložení výtky za pochybení soudce při rozhodovací činnosti orgánem státní správy soudů není principiálně vyloučeno. Soudce se proti ní totiž může účinně bránit žalobou u správních soudů, což ostatně učinila i dotyčná soudkyně. NSS neshledal porušení principů dělby moci způsobené nepřiměřenou ingerencí moci výkonné do moci soudní.
„Správní soudy a sjednocující působení Nejvyššího správního soudu dají orgánům moci výkonné patřičné limity při ukládání výtek za pochybení týkající se rozhodování a zajistí, aby z nich výkonná moc nevybočila“, uvedla předsedkyně senátu Eva Šonková.
Uložení výtky je podle Nejvyššího správního soudu přípustné u těch pochybení týkajících se rozhodovací činnosti, která svou intenzitou sice nedosahují prahu postižitelnosti v kárném řízení, jsou však způsobilá ohrozit důvěru veřejnosti v soudnictví. V praxi půjde zejména o hrubě nedbalou práci s jasnou právní úpravou. Výtka v žádném případě nesmí být nástrojem k ovlivňování výsledku řízení či obsahu rozhodnutí soudu ani k prosazování politických cílů.
Městský soud bude o věci rozhodovat znovu a posoudí, zda bylo uložení výtky v tomto konkrétním případě zákonné.
Převzato z tiskové zprávy Nejvyššího správního soudu
Celý text rozsudku sp. zn. 2 As 368/2020
Diskuze k článku ()