Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů - zejména podle stavebního zákona. Stanovisko EIA (resp. rozhodnutí ve zjišťovacím řízení o tom, že záměr nebude dále posuzován v řízení EIA) neopravňuje adresáta k jakémukoliv zásahu do životního prostředí.
Tedy rozhodnutí příslušného úřadu o tom, že záměr nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, neumožňuje tomu, kdo chce provést záměr, realizovat zásahy do životního prostředí (například kácení dřevin), které podléhají povolení podle jednotlivých zákonů v oblasti životního prostředí (zde povolení ke kácení dřevin podle § 8 odst. 1 nebo závaznému stanovisku ke kácení dřevin podle § 8 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).
Ke stavebnímu záměru, který je umisťován formou územního rozhodnutí podle stavebního zákona, by měl orgán ochrany přírody vydávat závazné stanovisko ke kácení (§ 8 odst. 6 zákona č. 114/1992 Sb.). Tedy závazné stanovisko se vydává pro účely územního řízení, kdy už je zpracována projektová dokumentace. Je-li ke kácení vydáno závazné stanovisko, nelze na jeho základě kácení provést - to je možné až v momentě, kdy závazné stanovisko převezme stavební úřad do výroku povolení podle stavebního zákona a kdy územní povolení nabude právní moci. Pokud účastník řízení nesouhlasí s obsahem závazného stanoviska, může se odvolat do rozhodnutí stavebního úřadu. Jiné osoby, než účastníci, mohou podat podnět na přezkum (ale to už v případě pravomocného rozhodnutí).
Nelze vyloučit, aby si investor požádal o vydání povolení (tj. rozhodnutí ve věci samé) ke kácení (podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.), které již (po nabytí právní moci) za stanovených podmínek ke kácení opravňuje. Takové povolení by mělo být vydáno až v momentě, kdy bude zpracována projektová dokumentace záměru, aby bylo jednoznačně zřejmé, kde bude záměr umístěn a které dřeviny tedy mají být pokáceny. Předchozí judikatura dokonce říkala, že až pravomocné územní rozhodnutí resp. stavební povolení je právním titulem pro povolení kácení podle zákona č. 114/1992 Sb. Proti rozhodnutí o povolení kácení se může účastník řízení odvolat. Jiné osoby, než účastníci, mohou podat podnět na přezkum (ale to už v případě pravomocného rozhodnutí).
Jak v povolení ke kácení, tak v závazném stanovisku ke kácení by měl příslušný orgán ochrany přírody zároveň uvést podmínku, že kácení lze provést pouze v případě realizace stavby (viz rovněž příloha č. 3 k metodické instrukci k aplikaci § 8 a § 9 zákona č. 114/1992 Sb., uveřejněné ve Věstníku MŽP č. 3/2022).
Pokud jsou předmětné dřeviny zároveň biotopem ptactva, měl by být investor upozorněn na povinnost požádat o vydání rozhodnutí o odchylném postupu (§ 5b odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. nebo o povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů podle § 56 odst. 1 tohoto zákona). Viz rovněž body 3.2.11 a 3.2.8 výše uvedené metodické instrukce.
Pokud by kácení dřevin mohlo představovat nedovolený zásah do některého ze zájmů chráněných zákonem č. 114/1992 Sb. (např. výše zmíněný biotop ptactva), aniž by byla vydána příslušná výjimka, může Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) podle § 66 odst. 1 ev. § 80 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. zamýšlené kácení omezit nebo zakázat. Omezenou možnost zakázat kácení má ČIŽP v případě, kdy bylo kácení pravomocně povoleno orgánem ochrany přírody (obecním úřadem) - viz § 66 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb.
Odkaz na metodickou instrukci MŽP ke kácení dřevin:
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vestnik_mzp_2022/$FILE/SOTPR-Vestnik_duben_2022-20220426.pdf