Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí je ve smyslu § 7 zákonného opatření možné u samostatných "jednotek" aplikovat pouze v případě, jde-li o nabytí vlastnického práva k dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, která

1. nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek,
2. na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.

Jednotky jsou vymezovány v 19 typech staveb a ze shora uvedeného ustanovení je zřejmé, že zákonodárce směřoval nárok na přiznání osvobození výlučně na nabytí vlastnického práva k jednotce v bytovém domě. Proto v případě prvního úplatného nabytí vlastnického práva k jednotce (případně ke garáži, sklepu nebo komoře užívané společně s bytem) v polyfunkčním (víceúčelovém) domě nelze osvobození podle § 7 zákonného opatření přiznat.

Při posuzování, zda je možné aplikovat osvobození podle § 7 zákonného opatření, je třeba vycházet z rozdílné definice ukazatelů staveb.

Budova nebytová je stavba, která se používá nebo je určena k jiným účelům než obytným (např. výrobní prostory, haly, školy, zdravotnická zařízení, polyfunkční domy). Polyfunkční dům je stavba (budova), v níž bydlení zaujímá méně než polovinu podlahové plochy místností a prostorů (počet bytů ani podlaží není určující).

Rodinný dům je stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení; rodinný dům může mít nejvýše 3 samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Bytový dům je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení. Za bytový dům se považuje stavba pro bydlení, v níž více než polovina podlahové plochy místností a prostorů je určena k bydlení a počet samostatných bytů je 4 a více; počet podlaží není určující.

S účinností zákona o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí č. 386/2020 Sb., došlo počínaje dnem 26. září 2020 ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětnou účinností. Daň z nabytí nemovitých věcí se nebude již vztahovat na ty případy, které budou předloženy s návrhem na vklad do katastru nemovitostí dne 26. září 2020 a později.

Podle přechodných ustanovení k zákonu byla daň z nabytí zrušena i pro případy, kdy byl vklad práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 a později, tj. v případech, kdy lhůta pro podání daňového přiznání byla 31. března 2020 a později.

Dotčená ustanovení zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v platném znění: § 2, § 7