Právní poradna logo

Opakované zrušení rozhodnutí stavebního úřadu - vždy z jiných důvodů

Datum:19. 01. 2023 v 11:43
Poslední aktivita:26. 01. 2023 v 13:37
Zhlédnuto:8484x
0

Dobrý den,

jsme ve stavebním řízení, kde stavební úřad vydal rozhodnutí a schválil náš stavební záměr.

Majitel sousední nemovitosti se odvolal ke Krajskému úřadu, který napadené rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Důvodem pro zrušení rozhodnutí stavebního úřadu byla údajná absence hydrogeologického posudku, který však byl součástí projektové dokumentace.

Referentka stavebního úřadu tedy neměla důvod vyžádat si doplnění z naší strany, obeslala účastníky řízení pro seznámení s podklady a po vypořádání připomínek souseda, totožných jako již dříve, opět na základě totožných podkladů vydala rozhodnutí a stavební záměr schválila.

Po druhém odvolání souseda, ke kterému soused přidal ještě oponentský posudek naší požární zprávy jako nový důkaz, Krajský úřad rozhodnutí stavebního úřadu opět zrušil a vrátil k novému projednání, tentokrát ale z jiných důvodů, než při prvním zrušení rozhodnutí, kromě nepřezkoumatelnosti správnosti požární zprávy ještě několik dalších.

Moje otázka zní, jak dlouho může Krajský úřad rušit rozhodnutí stavebního úřadu, a jak je možné, že pokaždé na základě jiných důvodů, Pokud by všechny důvody uvedl již v prvním zrušení rozhodnutí, měli bychom možnost nedostatky napravit, takto jsme tu možnost neměli.

Druhá moje otázka je na onen důkaz (oponenturu požární zprávy), který soused uvedl až k odvolání. Správní řád uvádí, že k návrhům na důkazy podané při odvolání nebo po něm nebude přihlíženo, pokud bylo možné návrhy na důkaz uplatnit už v řízení správního orgánu I. stupně, což soused možnost měl hned několikrát.

Je v pořádku postup Krajského úřadu, který opakovaně ruší rozhodnutí stavebního úřadu vždy z jiných důvodů, přestože podklady pro rozhodnutí se nemění? Pokud to v pořádku není, je možné se nějak proti takovému postupu bránit?

Děkuji.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen
0

Dobrý den,

v situaci, kterou jste nastínil, lze teoreticky uvažovat o porušení postupu správního orgánu při vydání stavebního povolení, nicméně bez znalosti konkrétních okolností a spisového materiálu to nelze s jistotou posoudit.

Pokud odvolací orgán skutečně zrušil rozhodnutí z důvodu absence hydrogeologického posudku, který ovšem byl součástí žádosti o vydání stavebního povolení, jedná se o nesprávný úřední postup. V případě nesprávného úředního postupu máte nárok na náhradu škody, pokud Vám v důsledku takového postupu skutečně vznikla.

Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává odvolací orgán pouze v rozsahu námitek uvedených v odvolání, tzn. nepřezkoumává prvoinstanční rozhodnutí jako celek. Pokud odvolací orgán napadené rozhodnutí zruší a vrátí k novému projednání, při dalším odvolání může rozhodnutí přezkoumat a zrušit i na základě jiných okolností, než kterými se zabýval v prvním odvolacím řízení. Krajský úřad tak může prvoinstanční rozhodnutí rušit do doby, než bude v souladu s právními předpisy, aniž by se tím dopustil chyby; nemusí všechny důvody uvádět v prvním zrušení rozhodnutí.

V případě důkazů máte pravdu v tom, že nové lze uplatnit jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti nebo důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve. Záleží ale na tom, jaké skutečnosti se odvolatel snaží předložením revizního posudku prokázat – z koncentrační zásady totiž existují výjimky, které je nutné posoudit individuálně (zejména při prokazování skutečností souvisejících se zákonností rozhodnutí a s veřejným zájmem).

Ze zadání dotazu se mi jeví jako nejvhodnější uplatnit u státu nárok na náhradu újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením. Nepřiměřeně dlouhé řízení je forma nesprávného úředního postupu, takže do tohoto nároku by se daly namítat všechny špatně provedené kroky správních orgánů, které v konečném důsledku zapříčinily nepřiměřeně dlouhé řízení. Přiměřenost se potom zkoumá z několika hledisek, mj. podle náročnosti věci a množství důkazů. Pokud ve Vašem případě, jak uvádíte, se jedná o běžnou věc, spisový materiál se za dobu řízení neměnil a správní orgány (vč. odvolacího, který může rozhodnout namísto prvoinstančního) přesto nebyly schopné vydat konečné rozhodnutí, nepřiměřeně tím řízení prodloužily.

Jiné formy ochrany (přezkumné řízení, opatření proti nečinnosti) jsou v tuto chvíli nepřípustné, nicméně lze přistoupit k podání stížnosti proti postupu správního orgánu dle § 175 správního řádu.

Mgr. Vítek Švejda, právník

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen

Odpovědět na dotaz

Pro přidání odpovědi musíte být přihlášen/a.