Obsluhu řetězové pily ženám žádný předpis nezakazuje a ani nemůže zakazovat. Již první euronovelou (provedenou zákonem č. 155/2000 Sb.) se do zákoníku práce promítl princip rovného zacházení mezi muži a ženami a druhá euronovela (provedená zákonem č. 46/2004 Sb.) ho ještě víc propracovala a tento princip jde napříč celý zákoníkem práce, tedy i bezpečností a ochranou zdraví při práci. Z toho důvodu bylo i vypuštěno z ustanovení § 150 zákoníku práce zmocnění pro vydání vyhlášky, která by vymezila okruh prací, které jsou pro ženy škodlivé a nepřiměřené. Evropská legislativa pouze připouští ochranu žen v souvislosti s mateřstvím a zvláštní ochranu mladistvých. Z toho důvodu byla také v návaznosti na první euronovelu starého zákoníku práce zrušena původní vyhláška č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nahrazena vyhláškou č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolaní. Tato vyhláška také zrušila tehdy platnou vyhlášku č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými řetězovými pilami, ve znění pozdějších předpisů.

V současné době neplatí ani starý zákoník práce a ani vyhláška č. 288/2003 Sb., nicméně nyní platný druhý zákoník práce všechny tyto principy převzal a v roce 2015 byla vydána nová vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Tyto dva předpisy žádný zákaz práce žen s křovinořezem neobsahují.

Dnes platí především nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, podle kterého musí být každé zařízení vybaveno provozní dokumentací s tím, že následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak. Proto je zde třeba prvotně vyjít z dokumentace tohoto stroje a následně i pro něj zpracovat místní provozní bezpečnostní předpis. Ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovištích lesního charakteru pak ještě platí nařízení vlády č. 339/2017 Sb., o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, které stanoví řadu požadavků na mechanizační prostředky apod. Práci s řetězovou pilou je zde věnováno samostatné ustanovení § 8. Musíte si proto z těchto dvou nařízení vlády vybrat, co je pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci konkrétní pracovnice nejvhodnější a to zapracovat do místně provozního bezpečnostního předpisu, s kterým zaměstnankyni seznámíte.

Nakonec je třeba vzít v úvahu i nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví v ustanovení § 13 nejvyšší přípustné hodnoty vibrací. Nejvyšší přípustný limit vibrací vyjádřený průměrnou souhrnnou váženou

a) hladinou zrychlení vibrací Lahv,8h se rovná 128 dB, nebo

b) hodnotou zrychlení vibrací ahv,8h se rovná 2,5 m.s-2.

Dále platí, že u vibrací přenášených na ruce zaměstnanců se přípustný expoziční limit vztahuje k souhrnné hodnotě translačních vibrací stanovených z vážených hodnot zrychlení ve třech navzájem kolmých směrech podle souřadné soustavy ruky.

Nařízení vlády také výslovně ukládá zaměstnavateli povinnosti ve vztahu k zaměstnancům pracujícím v riziku vibrací a tím byste se měli řídit. Zdůrazňuje se zde, že zaměstnavatel provádí hodnocení rizika na základě znalosti údajů o předpokládané míře zátěže vibracím a podmínek užívání zařízení uváděných výrobcem. Hodnocení rizika na základě znalosti údajů uváděných výrobcem nenahrazuje měření. Hodnocení a měření vibrací se provádí pravidelně a dále vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce.

Při hodnocení rizika vibrací zaměstnavatel přihlíží zejména k

• úrovni typu a době trvání expozice včetně expozice přerušovaným vibracím a opakovaným rázům,
• přípustným expozičním nebo hygienickým limitům stanoveným pro dané druhy vibrací,
• účinkům vibrací na zdraví a bezpečnost mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
• nepřímým účinkům na bezpečnost zaměstnance vyplývající z interakcí mezi vibracemi a pracovním místem nebo dalším zařízením,
• vytváření podmínek k zajištění bezpečné práce a bezpečných pracovišť s využitím informací poskytnutých výrobci pracovních zařízení,
• možnosti zavádění technických zařízení, určených ke snížení expozice vibracím,
• rozšíření expozice celkovým vibracím nad osmihodinovou pracovní dobu,
• podmínkám práce spojeným s expozicí vibracím, zejména chladové zátěži,
• příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím.