Výše uvedený příspěvek je jedním z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Do zákona o zaměstnanosti byla právní úprava týkající se jeho poskytování vložena už s účinností od 1. 10. 2015 a hovořilo se o něm jako o "kurzarbeitu" (dnes je tento pojem chápán mnohými šířeji jako nástroj k podpoře zaměstnavatele, aby zachoval pracovní místa a nepropouštěl zaměstnance jako nadbytečné).

Ze zmíněného ustanovení zákona o zaměstnanosti vyplývá, že příspěvek v době částečné nezaměstnanosti poskytuje Úřad práce, činí tak na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem a po předchozím souhlasu vlády. Adresátem příspěvku může být zaměstnavatel výhradně odměňující své zaměstnance mzdou, na jehož straně nastala překážka v práci z důvodu uvedeného v ustanovení § 209 odst. 1 zákoníku práce (částečná nezaměstnanost) nebo z důvodu přerušení práce způsobeného živelní událostí podle ustanovení § 207 písm. b) zákoníku práce spočívající v přírodní pohromě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, a tento zaměstnavatel

a) nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20 % stanovené týdenní pracovní doby,

b) již zaměstnanci poskytuje pro některou z uvedených překážek v práci náhradu mzdy za podmínek a ve výši podle zákoníku práce a od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku s Úřadem práce bude poskytovat zaměstnanci tuto náhradu mzdy ve výši nejméně 70 % průměrného výdělku,

c) se v dohodě o poskytnutí příspěvku zaváže, že v době sjednané pro poskytování příspěvku se zaměstnancem, na kterého bude příspěvek poskytován, nerozváže pracovní poměr z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (tzv. organizační důvody).

Pokud zaměstnavatel splní zmíněné podmínky a přiloží ke své žádosti požadované dokumenty, může dosáhnout na příspěvek ve výši 20 % průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Příspěvek může být poskytován pouze v době trvání překážky v práci z důvodu částečné nezaměstnanosti nebo živelní události, a to nejdéle po dobu 6 měsíců s možností jednoho opakování o stejnou dobu, ledaže by vláda v odůvodněných případech nařízením stanovila delší dobu poskytování příspěvku.

Aby se ovšem celý proces spustil a zaměstnavatelé mohli být tímto způsobem vůbec podpořeni, musela by vláda vydat nařízení, ve kterém upraví "začátek a konec období, ve kterém lze o příspěvek požádat, důvody, pro které může být příspěvek poskytnut, některé další podmínky vyplývající z věcných důvodů zavedení tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které umožní identifikovat příčinnou souvislost mezi situací zaměstnavatele a důvody aktivizace tohoto nástroje, způsob realizace tohoto nástroje, včetně jejího časového harmonogramu a vzor žádosti o příspěvek". O něčem takovém vláda v souvislosti s pandemií koronaviru neuvažuje. Přijala totiž samostatný Cílený program podpory zaměstnanosti s názvem "Antivirus", jehož prostřednictvím se může zaměstnavateli dostat při splnění podmínek příspěvku od Úřadu práce, a to mj. v případě částečné nezaměstnanosti, a v legislativním procesu je novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, která by v druhé polovině roku 2021 měla výše popsanou právní úpravu vypustit a nahradit novou úpravou speciálního nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v podobě podpory v době částečné práce.