Evropská unie (dále také jako „EU“) si je vědoma jejich hodnoty a významu pro zemědělství, ekonomiku a tradici, a proto za posledních pět let přistoupila k několika zásadním krokům, které mají za cíl posílit jejich ochranu a význam. Evropská komise zveřejnila v listopadu roku 2020 nový akční plán pro duševní vlastnictví, který si dal v oblasti ochrany zeměpisných označení a označení původu za cíl zlepšit, zmodernizovat a posílit ochranu zemědělských zeměpisných označení a vytvořit pro území EU systém ochrany také pro tzv. nezemědělské zboží, tedy pro řemeslné a průmyslové výrobky.
Právě zavedením ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské zboží má EU mimo jiné zajistit soulad s Ženevským aktem Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“), čímž je EU vázána od konce února 2020, který umožňuje získání mezinárodní ochrany a uznávání označení původu a zeměpisná označení pro zemědělské i nezemědělské výrobky v různých zemích světa․
Bezmála po čtyřech letech byly ambiciózní cíle akčního plánu pro duševní vlastnictví v oblasti označení původu a zeměpisných označení naplněny. Na těchto úspěších se podílela mimo jiné i Česká republika během svého předsednictví v Radě EU v 2. polovině roku 2022, kdy zásadní měrou přispěla k finalizaci nového nařízení o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a také k zahájení revize nařízení o zeměpisných označení v odvětví zemědělských produktů, vína a lihovin. Evropské unii se zmíněnými legislativními akty podařilo vytvořit jednotný systém právní ochrany označení původu a zeměpisných označení pro všechny druhy výrobků. Vývojem unijní legislativy a vznikem nových unijních právních předpisů, která jsou přímo použitelná na celém území EU, zanikla možnost národní ochrany označení původu a zeměpisných označení na úrovni členských států EU. V současné době lze žádat o ochranu označení původu či zeměpisných označení na úrovni EU bez ohledu na povahu zboží, čímž jsou taková označení jediným zápisem chráněna ve všech členských státech EU.
Česká republika má v rejstříku EU v současné době zapsáno 43 českých označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské produkty a potraviny, z nichž je 17 chráněných označení původu, např. Český kmín, Šobeské víno, Všestarská cibule, Pohořelický kapr, a 26 chráněných zeměpisných označení, a to např. Olomoucké tvarůžky, České pivo, Třeboňský kapr, Hořické trubičky, Pardubický perník, Český modrý mák, Štramberské uši a Jihočeská niva.
Co se týče mezinárodní ochrany označení, Česká republika využívá mezinárodní Lisabonský systém ochrany označení původu již od 70. let minulého století, jako členská země Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu. Stala se i smluvní stranou revize této dohody, tzv. Ženevského aktu, v září roku 2022. Stejně jako ostatní členské státy EU, Česká republika dostala v rámci přechodných ustanovení unijních nařízení prostor k zachování svých mezinárodních zápisů označení původu. V databázi mezinárodních označení původu a zeměpisných označení nalezneme v současné době několik desítek označení pocházejících z České republiky, jako je např. Českobudějovické pivo, Žatecký chmel, České pivo, Železnobrodské figurky, Český granát, Valašskomeziříčský gobelín, Český porcelán a Kraslické hudební nástroje.
S ohledem na zmíněný vývoj unijních předpisů stojí před českými producenty několik výzev. Minerální soli a minerální vody, které byly dosud považovány za nezemědělské zboží, jsou přijetím nového revidovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 o zeměpisných označení v odvětví zemědělských produktů, vína a lihovin, nově řazeny pod zemědělské zboží. Z toho důvodu výrobci a zpracovatelé a jejich sdružení, kteří mají zájem o zachování ochrany označení původu, např. pro Karlovarskou sůl, Mariánsko-lázeňskou minerální vodu, Bílinskou kyselku, Karlovarskou vodu atp., jsou povinni podat vypracovanou žádost o jejich zápis v EU ve lhůtě do 14. května 2025. V souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411, o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků, je nutné u jednotlivých označení původu nezemědělského zboží, jako je např. České sklo, Český křišťál, Jablonecká bižuterie, Chodská keramika, Vamberecká krajka a Karlovarský porcelán, požádat také o ochranu těchto označení v EU. Sdělení o zachování ochrany spolu s vypracovanou žádostí o zápis zeměpisného označení v EU je nutné skrze Úřad průmyslového vlastnictví doručit do EU nejpozději do 2. prosince 2026. Pokud se tak nestane, ochrana pro tato označení po výše uvedených datech zanikne.
Nejen Úřad průmyslového vlastnictví, ale i všechny zainteresované strany věří, že nová unijní legislativa podpoří zájem dotčených výrobců a zpracovatelů o zachování chráněných označení původů i pro nezemědělské zboží a podnítí u producentů zemědělských výrobků, lihovin a vín podávání nových žádostí o zápis označení původu a zeměpisných označení v EU. Ochrana označení původu a zeměpisných označení pro zemědělské i nezemědělské zboží totiž dokáže zabránit zneužívání a napodobování výrobků, a dále přispívá k udržení produkce výrobků v daných oblastech, k ochraně zaměstnanosti a k podpoře environmentální a hospodářské udržitelnosti. Navíc může dopomoci udržet sociální a kulturní rozvoj různých oblastí a regionů včetně cestovního ruchu.
Označení původu a zeměpisná označení dokážou zajistit zákazníkům detailní informace o kvalitě a původu zboží a zároveň přinést vyšší zisky výrobcům a zpracovatelům takových chráněných výrobků. Pozitiva označení původu a zeměpisných označení, jakožto specifických práv průmyslového vlastnictví, mohou přinést výhody nejen všem výrobcům produktu nesoucí chráněný název, ale i spotřebitelům a celé české a evropské společnosti.
Článek byl publikován v časopise Duševní vlastnictví č. 2/2024, jehož elektronická podoba je dostupná zde.
Diskuze k článku ()