Unikátní pohled renomovaných odborníků na problematiku evropského práva a také oblast práva mezinárodního. Články kladou důraz na souvislosti mezinárodního práva a českého právního řádu.
O tom, jak probíhá řízení před Soudním dvorem Evropské unie, o pokládání předběžných otázek a o přistoupení EU k EÚLP jsme si povídali s JUDr. Martinem Smolkem, Ph.D., LL.M., vládním zmocněncem pro zastupování před SDEU.
„Mluviti stříbro, mlčeti zlato,“ praví známé přísloví. Jednou ze základních zásad, kterými se Mezinárodní výbor Červeného kříže řídí, je záruka naprosté diskrétnosti a důvěrnosti. Proč může mít smysl mlčet, přestože jste přímými svědky porušování humanitárního či mezinárodního práva? Na to se pokusí odpovědět čtvrtý díl seriálu zaměřeného na charakter a činnost Mezinárodního výboru Červeného kříže.
V pořadí již třetí díl seriálu o Mezinárodním výboru Červeného kříže. Tentokrát věnovaný principu neutrality.
Úvodem tohoto článku je třeba definovat Chartu základních práv EU jako předchůdce Listiny základních práv EU,[1] její vznik, záměr orgánů, které ji prosadily, stručný obsah, význam, a dopad na členské země. Následně si osvětlíme princip výjimek z této Listiny v rámci EU.
Druhý díl seriálu zaměřeného na Mezinárodní výbor Červeného kříže a jeho klíčové principy bude věnován principu nestrannosti. Proč je vlastně tak důležité zůstat na onom pomyslném „Území Nikoho“?
Ve středu 28. května se v kavárně U Chlupatýho ducha odehrál kavárenský seminář Common Law Society, jehož hostem byl Andreas Føllesdal, světově uznávaný profesor politické filozofie na Právnické fakultě Univerzity v Oslu.
První světová válka, druhá světová válka, konflikt na Korejském poloostrově, Kambodža za vlády Rudých Khmerů, 90. léta a rozpad bývalé Jugoslávie, občanská válka v Sýrii... Všechny tyto ozbrojené konflikty mají navzdory času, poloze či charakteru jednoho společného jmenovatele - Mezinárodní výbor Červeného kříže. Nezávislou mezinárodní organizaci, která vznikla před více než 151 lety a dala za si úkol pomáhat i na těch nejkrvavějších bojištích světa. Tento seriál bude věnován právě jí a jejím hlavním a klíčovým principům.
Při příležitosti desátého výročí přistoupení ČR k EU se 23. května 2014 uskutečnila konference České společnosti pro evropské a srovnávací právo a Ministerstva zahraničních věcí ČR, které hledala odpověď na otázku „Existuje europeizace?“
V poslední době jsme logicky svědky mnoha komentářů mezinárodního práva a jeho porušování v souvislosti s ukrajinskými událostmi, zejména pak s událostmi krymskými. Různí odborníci a redaktoři se předhání ve výčtu porušení mezinárodního práva ze strany Ruské federace. Politiky pochopitelně nevyjímaje.
Dne 14. dubna 2014 se v budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy uskutečnila tradiční přednáška Lord Slynn Memorial Lecture, pořádaná studentským spolkem Common Law Society.
Univerzita Karlova ve spolupráci se Spolkem českých právníků Všehrd uspořádala 5. května 2014 panelovou diskuzi kandidátů do Evropského parlamentu.
Jedním z největších přínosů integrace v Evropské unii bylo bezpochyby zakotvení tzv. volných pohybů - volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu, které jsou mimo jiné posíleny i občanstvím EU.
Soudní dvůr se v březnových rozsudcích Siragusa (C-206/13) a Marcos (C‑265/13) znovu zabýval výkladem čl. 51 odst. 1 Listiny základních práv EU (dále jen „Listina“), který upravuje mimo jiné působnost Listiny na akty členských států. Soudní dvůr staronově vymezil soubor podmínek, jejichž splnění představuje dostatečné spojení mezi unijním a vnitrostátním právem, jež je nutné pro aplikaci Listiny.
Autonomní republika Krym byla ještě před několika měsíci de iure i de facto pevná součást Ukrajinské republiky. Politické události související s Majdanem a následná politická a společenská nestabilita v zemi však otřásly nejen celou Ukrajinou, ale i právním statusem jak Krymské autonomní republiky, tak i sídlem ukrajinské a ruské námořní flotily – přístavním městem Sevastopol.
Vztah občanství EU a státních občanství členských zemí
