V posledních letech je AI široce využívána v oblasti vědy a techniky, díky čemuž prochází výzkum a vývoj transformací ve směru automatizace jednotlivých činností. AI tak dokáže po analýze poskytnutých dat odhalit nové vzory, které nejsou zřejmé lidskému oku, a přijít s inovativním produktem, který splní kritéria vynálezu a může být patentován.[1]
První část článku si můžete přečíst zde.
Přístup vybraných států k patentovému řízení pro vynálezy DABUS
Přestože zapojení AI do výzkumně-vývojové činnosti probíhá se stále větší intenzitou, k dnešnímu dni ve světě panuje spíše konzervativní postoj z legislativního hlediska vůči výstupům vzniklým pomocí generativní AI.
Úřad Spojených států pro patenty a ochranné známky (dále také „USPTO“), Evropský patentový úřad v Mnichově (dále také „EPÚ“), případně úřady průmyslového vlastnictví členských států EU s odkazem na legislativu v oblasti patentového práva argumentují, že původcem může být pouze člověk, jemuž pak budou náležet práva na patent. Výstižněji to znázorní níže uvedený příklad.[2]
Ryan Abbott, zástupce vynálezce Dr. Stephena Thalera stojícího za AI algoritmem DABUS, a jeho mezinárodní tým podali dvě patentové přihlášky v několika státech. Jednalo se o dva vynálezy systému AI DABUS zmíněné výše - nádobu na nápoje ve tvaru fraktálu (v přihlášce „food container“) a zařízení a metody pro přitahování zvýšené pozornosti. V přihláškách bylo požadováno, aby DABUS byl uznán nejen jako vynálezce, ale aby byl nabyvatelem patentů. Úřad duševního vlastnictví Spojeného království a EPÚ konstatovaly, že přihlašované vynálezy splňují podmínky pro udělení patentu: zdají se být nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Ovšem tradiční patentové právo, jak již bylo uvedeno, nepředpokládá, že by za vynálezce mohl být považován kdokoliv jiný než člověk. EPÚ zamítl tyto přihlášky s odůvodněním, že „stroj není vynálezcem ve smyslu Evropské patentové úmluvy (dále také „EPC“) a neměl by vlastnit patenty. Vlastník stroje by měl být vlastníkem veškerého duševního vlastnictví, které stroj vytváří. Stroj přitom může být považován za vynálezce jakýchkoliv výsledných vynálezů, ale nabyvatelem těchto patentů by byl Dr. Thaler“. Zde je nutno poznamenat, že postoj EPÚ je konzistentní ve smyslu, že se předpokládá využití systému DABUS jako nástroje, s jehož pomocí dochází ke vzniku vynálezů. Požaduje přitom, aby v přihlášce byla uvedena fyzická osoba, které budou náležet práva nakládat s uděleným patentem. Při svém rozhodování se EPÚ opíral o článek 81 EPC a o pravidlo 19(1) prováděcího předpisu EPC, které vyžadují označení vynálezce v přihlášce, které musí obsahovat „příjmení, jméno a úplnou adresu vynálezce“. Toto rozhodnutí potvrdil i Odvolací senát Evropského patentového úřadu s obdobným závěrem, dále konstatujícím, že by přihlašovatel mohl v přihlášce uvést, že vynález byl generován umělou inteligencí, ale měl by přitom označit sebe jako vynálezce.[6][5][4][3]
Ve Spojených státech prozatím také nebylo dosaženo úspěchu při registraci přihlášek: Okresní soud pro východní okres Virginie potvrdil rozhodnutí USPTO s odkazem na § 100 Title 35 U.S.C., který za vynálezce považuje pouze jednotlivce - fyzickou osobu. Soud sice připustil, že může přijít okamžik, kdy umělá inteligence bude dostatečně sofistikovaná, aby splnila podmínky definice vynálezu, ale momentálně taková doba nenastala. USPTO přitom nezpochybňuje, že nárokovaný předmět ochrany vynalezl DABUS, nikoli fyzická osoba. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání, a v roce 2021 vydal Federální obvodní soud precedenční stanovisko, v němž uvedl, že podle patentového zákona nemůže být softwarový systém umělé inteligence uveden jako „vynálezce“ v patentové přihlášce. V červnu 2022 proběhlo ústní jednání před Odvolacím soudem Spojených států pro federální okruh, který v srpnu roku 2022 rozhodl se závěrem, že za vynálezce může být shledána pouze fyzická osoba.[11][10][9][8][7]
Obdobný postoj zaujímá Úřad duševního vlastnictví Spojeného království (UK Intellectual Property Office neboli UK IPO) k udělení patentové ochrany vynálezům DABUS. Přestože UK patří mezi státy, které v oblasti autorskoprávní pracují s pojmem „computer-based work“, a tím pádem v určité míře poskytují právní ochranu dílům vytvořeným pomocí AI, pro oblast patentového práva zákon o patentech z roku 1977 (The Patents Act 1977 nebo „PA“) primárně počítá s vynálezcem člověkem: při registraci patentu PA vyžaduje identifikaci vynálezce a zároveň předpokládá, že pro vznik vynálezu je vyžadována mentální aktivita vynálezce. Obecně však platí, že UK IPO nebude zpochybňovat patent udělený přihlašovateli vynálezu vzniklého za využití umělé inteligence, pokud ho nezpochybní třetí osoba.[14][13][12]
V případě vynálezů DABUS vydal UK IPO rozhodnutí, že přihlášky by měly být vzaty zpět pro nesplnění formálního požadavku dle čl. 13 PA, který stanoví, že stroj s umělou inteligencí nemůže být považován za osobu vynálezce - tj. fyzickou osobu dle zákona. Rovněž vzhledem k tomu, že AI nemá právní subjektivitu, není možné převést vlastnické právo z AI na přihlašovatele (Dr. Thalera) pouze tím, že ten vlastní AI. Vrchní soud Anglie a Walesu v roce 2020 potvrdil toto rozhodnutí UK IPO a odvolací soud Anglie a Walesu zamítl odvolání týmu DABUS ve věci AI jako vynálezce.[17][16][15]
Relativního „pokroku“ bylo dosaženo v některých státech pracujících s pojmem „computer-based work“ pro oblast autorského práva: například v roce 2021 patentový úřad v Jihoafrické republice uznal, že vynálezcem může být systém AI DABUS, ovšem práva k patentu budou náležet vlastníkovi AI - Dr. Thalerovi., [19][18]
Stejný názor vyjádřil soudce J. Beach australského federálního soudu, který ve svém rozhodnutí uvedl, že podle australského patentového zákona z roku 1991 může být systém nebo zařízení umělé inteligence uznán jako vynálezce. Takový vynálezce odlišný od člověka však nemůže být přihlašovatelem vynálezu, ani nositelem práv na patent. Je to v souladu se současným stavem technologií a s podporou inovací. Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví Austrálie podal proti tomuto rozhodnutí odvolání na plénum federálního soudu, které zrušilo rozhodnutí soudce J. Beach. Pokus týmu DABUS o získání zvláštního povolení k podání odvolání proti tomuto rozhodnutí u Nejvyššího soudu Austrálie dopadl s negativním výsledkem, a toto rozhodnutí potvrzuje, že podle současného australského práva nemůže být jako vynálezce patentu uvedena AI. Další odvolání není možné.[21][20]
U všech výše zmíněných států narážíme na problematiku stále nerealistické představy o právní osobnosti AI, která logicky přichází v úvahu s rozšířením schopností a funkcí AI. Je důležité poznamenat, že se k dnešnímu dni jedná o v obecném právu zcela vyloučenou koncepci, přičemž do tohoto textu byl převzat pojem „právní osobnosti“, jak ji definuje občanské právo, tj. „způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti“, pouze pro futuristické úvahy o jednom z možných scénářů budoucího vývoje, kdy by AI mohla být tak technicky vyspělá, že by její inteligence byla srovnatelná s inteligencí člověka a možná by ji i přesahovala. Obecnou otázkou k posouzení tedy je, kdo by v případě, kdyby umělé inteligenci byla udělena právní osobnost, mohl profitovat ze skutečnosti, že za vynálezce bude uznána právě umělá inteligence. Nedílnou součástí práv na patent je finanční či konkurenční výhoda, které může být dosaženo udělením licence na využití vynálezu. O případném uznání AI za vynálezce by se mohlo uvažovat pouze z hlediska společenského blahobytu a případně transparentnosti - pro demonstraci veřejnosti dosažení technologického pokroku. V případě Dr. Thalera se taktéž pravděpodobně jedná o vlastní marketing. Na základě výše uvedeného lze předpokládat, že přístup „computer-based work“ pro oblast patentového práva, tj. uznání AI za původce vynálezu, nikoli však majitele patentu, je prozatím optimální a dostačující. Kromě toho platí, že Evropský Parlament odmítl uznat právní osobnost robotům (umělé inteligenci) ve své deklaraci o komplexní evropské průmyslové politice v oblasti umělé inteligence a robotiky. Což znamená, že ani systém DABUS není a prozatím nebude chápán jako „elektronická“ osoba - vedle osoby fyzické a právnické.[23][22]
Závěr
V tomto článku byly posouzeny vybrané otázky patentového práva v kontextu vynálezecké činnosti generativní AI. Jak bylo ukázáno na základě analýzy metod fungování generativní AI z technického pohledu a dále konkrétně na příkladu vynálezeckého software DABUS, klíčovou roli při zadání parametrů algoritmů a vývoji kódu i nadále hraje člověk: jedná se o podstatnou úlohu pro nastavení správného fungování AI v souladu se zadaným výzkum- ně-vývojovým úkolem. Automatizována může být samotná výzkumně-vývojová činnost AI, tedy fáze hledání inovativního řešení, ovšem bez původní činnosti vývojáře či uživatele by finální výsledek neměl hodnotu z hlediska požadavků na vynález.
AI v roli vynálezce může fungovat i na bázi open source code, kde se na jejím vzniku de facto bude podílet více vývojářů. V tomto případě určení míry, v níž se jednotlivé subjekty podílely na vzniku vynálezu, nebude jednoznačné již ve fázi stanovení původců na úrovni vývojářů (což by bylo praktické v souladu se stávající legislativou). Spolu s tím vyvstává otázka novosti vynálezu vzniklého na základě open source code přihlášeného k patentování. Jedná se tak o další výzvu pro zákonodárce.
Legislativa vybraných států v oblasti patentového práva nepočítá s tím, že by AI mohla být přihlašovatelem patentů před příslušným patentovým orgánem, jakož ani nositelem patentových práv. Důkazem jsou mj. skutečnosti, že AI nevyvíjí z vlastní iniciativy a jelikož se prozatím neuvažuje o udělení právní osobnosti AI, nemůže profitovat ze získaných práv. Zároveň zde vzniká otázka smysluplnosti podobných pokusů - posuzovaný příklad Dr. Thalera a jeho software DABUS není z tohoto hlediska úplně vypovídající: momentálně Dr. Thaler vystupuje v roli průkopníka pro oblast AI vynálezů a nehledá finanční prospěch ze zaregistrovaných patentů.
Přestože k dalšímu řízení o podaných přihláškách nedošlo právě z důvodu, že právní řád vybraných států nepracuje s původcem vynálezu odlišným od fyzické osoby, někteří odborníci, zákonodárci a soudci se již dnes na základě vzniklých precedentů zamýšlí nad tím, jak by se měla legislativa měnit, a připouští, že by patentové právo mohlo počítat s registrací patentu, v jehož přihlášce by jako vynálezce byla uvedena AI. V současné době analogii představuje přístup „computer-based work“ uplatňovaný mj. v právu Jihoafrické republiky.
Technologický pokrok a další vývoj v oblasti umělé inteligence, která generuje inovativní řešení, bude motivací pro přizpůsobení právního rámce tak, aby reflektoval tyto postupné změny, které se zatím jeví spíše jako futuristické.
Článek byl publikován v časopise Duševní vlastnictví č. 4/2023, jehož elektronická podoba je dostupná zde.
Zde a v dalším textu je pojem „vzor“ využíván právě ve smyslu odpovídajícímu anglickému slovu „pattern“, nejedná se o užitný vzor, ani průmyslový vzor.[1]
PEARLMAN, Russ, Recognizing Artificial Intelligence (AI) as Authors and Inventors Under U.S. Intellectual Property Law, 24 Rich. J. L. & Tech. no. 2, 2018. Dostupné z: https://jolt.richmond.edu/recognizing-artificial-intelligence-ai-as-authors-and-inventors-under-u-s-intellectual-property-law/ Odst. 20 a násl.[2]
HAMBLEN, Matt. Team seeks patents for inventions created by DABUS, an AI. Fierce Electronics [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://www.fierceelectronics.com/electronics/team-seeks-patents-for-inventions-created-by-dabus-ai[3]
EUROPEAN PATENT OFFICE. BOARD OF APPEAL: Decision J 0008/20 (Designation of inventor/DABUS). Dostupné z: https://new.epo.org/en/boards-of-appeal/decisions/j200008eu1.html[4]
EUROPEAN PATENT OFFICE. Legal texts. European Patent convention. Rule 19, Designation of the inventor. Dostupné z: https://new.epo.org/en/legal/epc/2016/r19.html[5]
European Patent Office Legal Board of Appeal Issues Decision in J08/20 DABUS, Offers Path Forward. The Artificial Inventor [online]. Ryan Abbott, 2022 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://artificialinventor.com/european-patent-office-legal-board-of-appeal-issues-decision-in-j08-20-dabus-offers-path-forward%ef%bf%bc/[6]
Překlad z angličtiny „United States District Court for the Eastern District of Virginia“.[7]
The United States Code: 35 U.S.C. 100 DEFINITIONS. Dostupné z: https://www.bitlaw.com/source/35usc/100.html[8]
ABBOTT, Ryan. July 2022 AIP Update Around the World. The Artificial Inventor [online]. Ryan Abbott, 2022 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://artificialinventor.com/867-2/[9]
United States Court of Appeals for the Federal Circuit: 2021-2347: Thaler v. Vidal. 2021 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://cafc.uscourts.gov/06-06-2022-2021-2347-thaler-v-vidal-audio-uploaded/[10]
United States Court of Appeals for the Federal Circuit: 2021-2347: Thaler v. Vidal. 2021 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://cafc.uscourts.gov/opinions-orders/21-2347.OPINION.8-5-2022_1988142.pdf[11]
Více viz YUSUPOVA, Regina, Generativní AI a vybrané otázky autorského práva. Duševní vlastnictví (online), Úřad průmyslového vlastnictví, ISSN 2788-256X, str. 3-16.[12]
ABBOTT, Ryan Benjamin, Artificial Intelligence, Big Data and Intellectual Property: Protecting Computer-Generated Works in the United Kingdom (November 2, 2017). Research Handbook on Intellectual Property and Digital Technologies (Tanya Aplin, ed), Edward Elgar Publishing Ltd, Forthcoming, Available at SSRN: https://ssrn.com/abstract=3064213. Str. 329.[13]
Tamtéž, str. 325.[13]
Intellectual Property Office: Patent decision 2021 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://www.ipo.gov.uk/p-challenge-decision-results/p-challenge-decision-results-bl?BL_Number=O/741/19[14]
ABBOTT, Ryan. July 2022 AIP Update Around the World. The Artificial Inventor [online]. Ryan Abbott, 2022 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://artificialinventor.com/867-2/[15]
British and Irish Legal Information Institute: England and Wales Court of Appeal (Civil Division) Decisions. 2021 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://www.bailii.org/ew/cases/EWCA/Civ/2021/1374.html[16]
ABBOTT, Ryan. First Patent Granted to the Artificial Inventor Project. The Artificial Inventor [online]. Ryan Abbott, 2022 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://artificialinventor.com/first-patent-granted-to-the-artificial-inventor-project/[17]
PATRICK, Alex. SA first to award patent recognising artificial intelligence as inventor. Times Live. South Africa [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://www.timeslive.co.za/news/south-africa/2021-07-30-sa-first-to-award-patent-recognising-artificial-intelligence-as-inventor/[18]
ABBOTT, Ryan. A Federal Court in Australia has Held AI-Generated Inventions are Patentable.[19]
The Artificial Inventor [online]. Ryan Abbott, 2022 [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://artificialinventor.com/a-federal-court-in-australia-has-held-ai-generated-inventions-are-patentable[20]
High Court of Australia Transcripts: Thaler v Commissioner of Patents [2022] HCATrans 199 (11 November 2022). 2022 [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: http://www.austlii.edu.au/cgi-bin/viewdoc/au/cases/cth/HCATrans/2022/199.html, a dále World Intellectual Property Organization: Artificial Intelligence and Intellectual Property Strategy Clearing House. 2023 [online]. [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://www.wipo.int/about-ip/en/artificial_intelligence/strategy-search.jsp?territory_[21]
§ 15 zákona č. 80/2012 Sb. [pozn. red.: správně 89/2012 Sb.], občanský zákoník.[22]
Více viz Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2017 obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku. In: . Úřední věstník Evropské unie, 2017, 2015/2103(INL).[23]
Diskuze k článku ()