Klíčové aspekty novely se zaměřují na flexibilitu služebního poměru, kariérní růst příslušníků a modernizaci systému odměňování. Dle poskytnutých údajů lze vyčíslit, že novela se dotkne přibližně 62 000 až 63 000 příslušníků bezpečnostních sborů (Bezpečnostní a informační služba a také Úřad pro zahraniční styky a informace uvádí – z pochopitelných důvodů – jen „okrajová“ čísla). Konkrétně se jedná (podle důvodové zprávy) o 40 000 příslušníků Policie ČR, 10 000 příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR, 7 500 příslušníků Vězeňské služby ČR, 4 000 příslušníků Celní správy ČR, přibližně 300 příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů a nižší stovky příslušníků Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Novela se však netýká pouze aktivních příslušníků, ale také bývalých příslušníků (zejména v oblasti výsluhových příspěvků) a budoucích potenciálních uchazečů o službu v bezpečnostních sborech, které jsou dlouhodobě poddimenzovány a strádají nedostatkem personálu.
Novela zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk 848. Její účinnost je plánována od 1. ledna 2026. Novela byla připravena s velkou pečlivostí pracovní skupinou složenou ze zástupců všech bezpečnostních sborů, odborových organizací a dalších dotčených subjektů. Ve složení pracovní skupiny figurují zástupci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Vězeňské služby ČR, Celní správy ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Vedle zástupců bezpečnostních sborů participovaly také odborové organizace, jako je Unie bezpečnostních složek, Odborový svaz státních orgánů a organizací, Nezávislý odborový svaz Policie ČR, Odborový svaz hasičů a Konfederace odborových organizací bezpečnostních sborů. V rámci mezirezortního připomínkového řízení se zapojily také Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra, které je gestorem této novely. Pracovní skupina na přípravě legislativního textu úzce spolupracovala od roku 2022. Je potěšující, že pracovní skupina bude pokračovat ve své činnosti i během implementace novely, což určitě zajistí kontinuitu a efektivní zavádění změn do praxe.
Z důvodové zprávy vyplývají tři stěžejní důvody pro novelizaci. Prvním důvodem pro novelizaci je potřeba modernizace systému kariérního růstu, který je upraven v § 19 až § 22 současného znění zákona. Novela zavádí flexibilnější systém služebního postupu, který má lépe reflektovat individuální schopnosti a výkon příslušníků. Druhým důvodem je revize systému odměňování, konkrétně ustanovení § 112 až § 120. Nový systém slibuje větší transparentnost a motivaci, a v budoucnu má více zohledňovat specifické podmínky jednotlivých útvarů. Třetí klíčový důvod spočívá v adaptaci na současné společenské podmínky a potřeby, zejména v oblasti sladění rodinného a služebního života, které se promítají do ustanovení § 81 až § 89, upravujících dobu služby a služební pohotovost.
Novela zasahuje do několika klíčových oblastí. V části týkající se přijímacího řízení (§ 13 až § 18) zavádí efektivnější postupy pro nábor nových příslušníků (snížená administrativní zátěž). V oblasti služebního hodnocení (§ 203 až § 205) přináší objektivnější kritéria hodnocení a jejich provázanost s kariérním postupem. Kázeňské řízení (§ 186 až § 189) se dočká zpřesnění postupů a posílení právní jistoty účastníků řízení. Novela také upravuje institut přerušení služebního poměru (§ 34 až § 35), který nově umožňuje flexibilnější řešení osobních situací příslušníků. V oblasti vzdělávání a odborné přípravy (§ 19 až § 21) zavádí moderní přístup k profesnímu rozvoji, včetně možnosti uznávání předchozí praxe a vzdělání. Systém služebního postupu je nově koncipován tak, aby lépe odrážel skutečné kompetence a zkušenosti příslušníků. Důležitou částí novely je také úprava sociálního zabezpečení příslušníků, zejména v oblasti výsluhových nároků (§ 157 až § 159). Změny mají snahu reflektovat současné demografické trendy a potřebu dlouhodobé udržitelnosti systému, což bývá vždy klíčovým meritem celé personální nedostatečnosti v jakékoli organizaci. Modernizace v oblasti řízení lidských zdrojů, konkrétně v ustanoveních § 123 až § 125, zavádí nové nástroje pro personální práci a hodnocení výkonu služby, což směřuje k profesionalizaci personální práce v bezpečnostních sborech. Nově se zavádí pětileté funkční období pro ředitele bezpečnostních sborů. Tatáž osoba nemůže být ustanovena na služební místo ředitele bezpečnostního sboru více než dvakrát za sebou. Tato změna je vždy žádoucí, protože odvolatelnost jakýchkoli funkcionářů je poté složitou, dehonestující a mnohdy právně plovoucí „operací“, která u veřejnosti nevzbuzuje příliš důvěry a hatí image jakékoli instituce. Zpravidla jsme byli svědky, rezignací ze stran ředitelů, kteří jistě mohli čelit různorodým tlakům či nepříjemným a zbytečným situacím.
Závěrem lze konstatovat, že předkládaná novela představuje komplexní a systematickou změnu, která zde dlouhou dobu nebyla, snaží se reagovat na aktuální výzvy v oblasti bezpečnostních sborů. Její přijetí by mělo přispět k modernizaci služebního poměru, zvýšení atraktivity služby a celkovému zefektivnění fungování bezpečnostních sborů. Současně poskytuje právní rámec pro flexibilnější přístup k personální práci a kariérnímu rozvoji příslušníků. Nyní, bude zajímavé sledovat možné pozměňovací návrhy.
Protest části bezpečnostních sborů zaznamenaný minulé dny měl snahu, aby se společnost zamyslela nad tím, jak služební poměr více zatraktivnit. Je pravdou, že na jedné straně je na uchazeče kladen vysoký nárok (fyzické testy, složitá vstupní administrativa), na druhou stranu, jsou příslušníci omezováni na některých občanských právech (např. právo na stávku), čímž určitě je tato profese nezatraktivňována. Celkově například v oblasti prodloužení zkušební doby ze 6 měsíců na 12 (§ 11a) kopíruje současný trend, zkušební doby spíše prodlužovat. Zkušební doba se prodlužuje o dobu celodenních překážek ve službě a dobu celodenní dovolené, pro které příslušník nekoná službu v průběhu zkušební doby. Z praxe je možné vypozorovat, že mnohdy, i vzdálenou prací (remote work) resp. home office, se nyní běžná interaktivita na pracovišti snižuje, což může být jedním z mnoha významných důvodů rozpoznat nedostatky v novém kolegovi či kolegyni. Zajímavým trendem, reagující na běžnou praxi je i možnost neskončit služební poměr dovršením 65 let. Nově je možné prodlužovat toto období (po rozhodnutí ředitele bezpečnostního sboru (vždy o jeden rok) až do 70 let věku příslušníka (§ 41). Opět se reaguje na trend, že v prvé řadě lidé mnohdy rádi pokračují v práci i v důchodovém věku, ale i proto, že by bylo na škodu, kdyby sbor přicházel o kvalifikované (a zdravotně způsobilé) odborníky.
Diskuze k článku ()