Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků tak přináší řadu změn, o náborových změnách, Právní prostor informoval zde. Změny, týkající se vstupního vzdělávání jsou dále rozpracovány v prováděcí vyhlášce Ministerstva vnitra, která bude vydána na konci roku 2024. V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení. Tento článek se bude zaobírat výlučně vstupním vzděláváním, přestože vzdělávání jako takové je výše zmíněným novelizačním zákonem aktualizováno kompletněji.
1. Zkouška ze vstupního vzdělávání
Jednou z nejvýznamnějších změn je zavedení povinné zkoušky na závěr vstupního vzdělávání. Tuto povinnost zavádí § 19b odst. 1 zákona č. 196/2024 Sb. Zkouška má za cíl ověřit, zda úředník skutečně získal potřebné znalosti a dovednosti během vstupního vzdělávání. Úředník ji musí absolvovat do 9 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal tyto správní činnosti vykonávat (§ 19a). Tato lhůta se vztahuje i na vedoucího úředníka (§ 19a odst. 2). Územní samosprávný celek povinen přihlásit k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání do 4 měsíců ode dne jmenování do funkce vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu (§ 19a odst. 5).
Průběh zkoušky
Podrobnosti o průběhu a hodnocení zkoušky stanoví prováděcí vyhláška. Zkouška bude probíhat online a formou testu (§ 19a odst. 3).
Hodnocení zkoušky
Zkouška vstupního vzdělávání bude hodnocena stupni "vyhověl" nebo "nevyhověl". V případě neúspěchu bude mít úředník možnost zkoušku opakovat, a to dvakrát. Přístup k vykonání zkoušky vstupního vzdělávání je ukončen, byl-li úředník třikrát hodnocen klasifikačním stupněm „nevyhověl“, nebo uplynutím lhůty pro vykonání zkoušky vstupního vzdělávání. Přesné podmínky pro opakování zkoušky budou stanoveny v prováděcí vyhlášce, která je nyní po mezirezortním připomínkovém řízení.
Dopady zavedení zkoušky
Zavedení povinné zkoušky bude mít několik důsledků:
1. Zvýšení motivace úředníků k pečlivému studiu během vstupního vzdělávání
2. Lepší přehled o skutečných znalostech a dovednostech nových úředníků
3. Možnost identifikovat případné nedostatky ve vzdělávacím procesu
4. Zvýšení prestiže vstupního vzdělávání
2. Prodloužení lhůty pro absolvování vstupního vzdělávání
Další významnou změnou je prodloužení lhůty pro absolvování vstupního vzdělávání ze 3 měsíců na 6 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka. Toto ustanovení je zakotveno v § 19 odst. 2 zákona č. 196/2024 Sb.
Důvody prodloužení lhůty
Prodloužení lhůty má několik důvodů, jak vyplývá z důvodové zprávy:
1. Poskytnutí více času na důkladné osvojení znalostí a dovedností
2. Umožnění lepšího skloubení vzdělávání s pracovními povinnostmi
3. Snížení stresu spojeného s krátkým termínem pro absolvování vzdělávání
4. Možnost rozložit vzdělávání do delšího časového období a lépe ho strukturovat
Dopady prodloužení lhůty
Prodloužení lhůty bude mít následující dopady:
1. Úředníci budou mít více času na vstřebání informací a jejich praktické využití
2. Územní samosprávné celky budou moci lépe plánovat vzdělávací aktivity
3. Možnost zařazení více praktických cvičení a případových studií do vstupního vzdělávání
4. Potenciální snížení počtu úředníků, kteří nestihnou absolvovat vstupní vzdělávání včas
3. Rozšíření obsahu vstupního vzdělávání
Vstupní vzdělávání bude nově zahrnovat také základy veřejné správy, základy veřejného práva, veřejných financí, evropského správního práva, práv a povinností a pravidel etiky úředníka. Tento rozšířený obsah je stanoven v § 19 odst. 2 zákona č. 196/2024 Sb. a blíže specifikován v prováděcí vyhlášce.
Nové oblasti vstupního vzdělávání
Nové oblasti vstupního vzdělávání úředníků budou zahrnovat šest klíčových témat. Prvním z nich jsou základy veřejné správy, kde se úředníci seznámí s historií a vývojem veřejné správy v České republice, její strukturou a fungováním, a také s principy dobré správy. Tato znalost je nezbytná pro pochopení kontextu, v němž úředníci působí.
Druhým tématem jsou základy veřejného práva, které pokrývají ústavní právo, správní právo a základy trestního práva ve vztahu k veřejné správě. Tyto znalosti jsou klíčové pro správné uplatňování právních norem v každodenní práci úředníků.
Třetí oblast se zaměřuje na veřejné finance, včetně rozpočtového procesu, hospodaření územních samosprávných celků a kontroly ve veřejné správě. Porozumění finančním aspektům veřejné správy je zásadní pro efektivní využívání veřejných prostředků.
Čtvrtým tématem je evropské správní právo, které zahrnuje základy práva EU, jeho vliv na českou veřejnou správu a role evropských institucí. Tato znalost je důležitá vzhledem k vlivu EU na národní správní systémy, ale i dotační politiky EU.
Pátá oblast se věnuje právům a povinnostem úředníka, včetně pracovněprávních vztahů ve veřejné správě, zákonných povinností úředníků a jejich vzdělávání a rozvoje. Toto téma je klíčové pro pochopení role úředníka v systému veřejné správy.
Šestou oblastí jsou pravidla etiky úředníka, která zahrnují etický kodex, řešení střetu zájmů a protikorupční opatření. Tato oblast je zásadní pro zajištění integrity a důvěryhodnosti veřejné správy.
Novelizační zákon upřesnil terminologii obsahu zkoušky vstupního vzdělávání v oblasti informačních terminologií, kterou doplňuje o znalosti informačních systémů veřejné správy.
Dopady rozšíření obsahu
Rozšíření obsahu vstupního vzdělávání bude mít následující dopady:
1. Komplexnější příprava úředníků na výkon jejich funkce
2. Lepší pochopení kontextu práce ve veřejné správě
3. Zvýšení právního povědomí úředníků
4. Posílení etického rozměru práce ve veřejné správě
5. Nutnost aktualizace vzdělávacích materiálů a programů
4. Osvědčení o absolvování vstupního vzdělávání
Po úspěšném absolvování zkoušky ze vstupního vzdělávání obdrží úředník osvědčení. Náležitosti tohoto osvědčení jsou upraveny v prováděcí vyhlášce.
Obsah osvědčení
Osvědčení bude obsahovat následující informace:
1. Jméno a příjmení úředníka
2. Datum narození
3. Název územního samosprávného celku
4. Datum absolvování zkoušky
5. Seznam absolvovaných témat vstupního vzdělávání
6. Podpis oprávněné osoby
7. Razítko vzdělávací instituce
Význam osvědčení
Osvědčení bude mít několik důležitých funkcí:
1. Doklad o úspěšném absolvování vstupního vzdělávání
2. Možnost prokázat získané znalosti při změně zaměstnavatele
3. Motivační prvek pro úředníky
4. Podklad pro další vzdělávání a rozvoj úředníka
Tyto funkce osvědčení lze podpořit teorií motivace a řízení lidských zdrojů. Například Frederick Herzberg ve své dvoufaktorové teorii motivace zdůrazňuje význam tzv. motivátorů, mezi které patří uznání, osobní růst a možnost rozvoje (Armstrong, 2007). Osvědčení o absolvování vstupního vzdělávání může sloužit jako forma uznání dosažených znalostí a dovedností, což může významně přispět k motivaci úředníků.
Dále, v kontextu řízení lidských zdrojů, Dave Ulrich zdůrazňuje význam rozvoje lidského kapitálu pro úspěch organizací (Ulrich, 1997). Osvědčení v tomto smyslu může sloužit jako důležitý nástroj pro systematické budování kompetencí zaměstnanců ve veřejné správě a podporovat jejich kontinuální rozvoj.
Nový zákon o úřednících územních samosprávných celků přináší významné změny v oblasti vstupního vzdělávání, které mají potenciál výrazně zvýšit kvalitu a efektivitu přípravy úředníků na jejich náročnou práci. Zavedení zkoušky, prodloužení lhůty pro absolvování vstupního vzdělávání, rozšíření jeho obsahu, vydávání osvědčení a možnost uznávání rovnocenného vzdělání jsou kroky, které by měly vést k lepší připravenosti úředníků na výkon jejich funkce, a to s cílem, aby kvalitní místní správa poskytovala stejnou úroveň po celém území ČR (Chmielová Dalajková, 2021).
Úspěšná implementace těchto změn bude vyžadovat pečlivou přípravu a koordinaci ze strany územních samosprávných celků, vzdělávacích institucí i samotných úředníků. Je důležité, aby všechny zainteresované strany vnímaly tyto změny jako příležitost ke zkvalitnění veřejné správy a přistupovaly k nim s otevřenou myslí a ochotou se dále rozvíjet.
V konečném důsledku by tyto změny měly přispět k vyšší profesionalitě úředníků, lepšímu fungování veřejné správy a v neposlední řadě k větší spokojenosti občanů s poskytovanými službami. Je to investice do budoucnosti, která se jistě vyplatí.
Seznam použitých zdrojů:
Armstrong, M. (2007). Řízení lidských zdrojů: nejnovější trendy a postupy. Praha: Grada Publishing.
Chmielová Dalajková, I. (2022). Řízení lidských zdrojů ve veřejném sektoru. Praha: Wolters Kluwer ČR.
Ulrich, D. (1997). Human Resource Champions: The Next Agenda for Adding Value and Delivering Results. Boston: Harvard Business School Press.
Diskuze k článku ()