Dle Nejvyššího soudu obecně nenaplnění požadavku formy uvedeného v § 441 odst. 2 in fine občanského zákoníku nevede bez dalšího k neplatnosti plné moci či právního jednání na jejím základě učiněného. Nejvyšší soud vyšel z § 580 OZ, podle kterého je právní jednání neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Tudíž neplatnost pro nedodržení formy musí vyplývat ze smyslu a účelu zákona. Přitom účelem požadavku notářského zápisu je ověření totožnosti zmocnitele, a není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, není plná moc neplatná jen pro to, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, jak zákon předepisuje.
Soud zároveň řešil vztah § 441 občanského zákoníku a § 6 zákona o obchodních korporacích, který předepisuje pro právní úkony směřující ke vzniku, změně či zániku obchodní korporace písemnou formu s úředně ověřenými podpisy pod sankcí absolutní neplatnosti. Nejvyšší soud konstatoval, že § 6 - jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným - je ustanovením zvláštním, které se uplatní před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Diskuze k článku ()