Revitalizace domu, přezkum usnesení shromáždění SVJ soudem, důležitá a „jiná“ záležitost týkající se společenství vlastníků jednotek

Komentář k rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 12. 2013, č.j. 7 Cmo 399/2012-135

Komentované rozhodnutí bylo vydané ještě „v režimu“ zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, který byl sice s účinností od 1. 1. 2014 nahrazený občanským zákoníkem, avšak není bez zajímavosti ani do budoucna – pro případy, kdy budou soudy přezkoumávat usnesení shromáždění vlastníků jednotek, tedy nejvyšších orgánů těchto zvláštních právnických osob, jejichž tradice je spojena právě se zákonem č. 72/1994 Sb. Zná je i občanský zákoník, který také umožňuje ve výjimečných případech přezkum rozhodnutí shromáždění SVJ; konstrukce tohoto přezkumu je ovšem nastavena poněkud odlišně od úpravy dřívější.

Zákon o vlastnictví bytů rozlišoval mezi záležitostí „důležitou“ a „nedůležitou“, přičemž k tomu, co lze zahrnout pod záležitost důležitou (kupř. modernizace, „revitalizace“ bytového domu), v níž byl připuštěn soudní přezkum přijatého rozhodnutí shromáždění SVJ, existuje již poměrně bohatá judikatura. Oproti tomu občanský zákoník říká, že je-li pro to „důležitý důvod“, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl. Pojem „důležitá záležitost“ byl tedy ze zákona vypuštěn a nahrazen pojmem „důležitý důvod“.

Lze očekávat, že si soudní v praxe bude i v budoucnu „vypomáhat“ při výkladu pojmu důležitý důvod dřívější, již ustálenou, judikaturou a lze dokonce odhadnout, že za důležitý bude považován ten důvod, jenž se týká záležitosti, kterou za důležitou považoval zákon o vlastnictví bytů. V zásadě lze ovšem chápat důležitý důvod pro soudní přezkum rozhodnutí shromáždění vlastníků za širší pojem než „důležitá záležitost“, už jen proto, že nyní již zákon nerozlišuje (podle důležitosti záležitosti), zda může soud přijaté rozhodnutí přezkoumat, anebo nahradit projev vůle směřující k přijetí záležitosti, pokud o ní shromáždění nerozhodlo. Obojí je nyní možné z důležitého důvodu, bez ohledu na to, zda jde o přezkum rozhodnutí již přijatého nebo nahrazení projevu vůle s rozhodnutím nepřijatým.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde