Německý pilot pracuje na částečný úvazek pro leteckou společnost. Jeho pracovní smlouva stanoví, že pobírá základní odměnu, která závisí na době letové služby. Kromě toho může mít nárok na dodatečnou odměnu, pokud během jednoho měsíce odpracuje určitý počet hodin letové služby a překročí prahové hodnoty stanovené za tímto účelem v pracovní smlouvě.
Tyto prahové hodnoty jsou přitom stejné pro piloty pracující na plný úvazek i pro piloty pracující na částečný úvazek.
Pilot má za to, že prahové hodnoty by měly být sníženy s ohledem na počet odpracovaných hodin, neboť je zaměstnán na částečný úvazek. Má za to, že má nárok na dodatečnou odměnu, jakmile překročí aktivační prahové hodnoty, pokud by tyto hodnoty byly sníženy podle jeho podílu práce na částečný úvazek.
Německý Spolkový pracovní soud, jemuž byl spor mezi pilotem a společností Lufthansa CityLine předložen, pokládá Soudnímu dvoru předběžnou otázku. Přeje si zjistit, zda vnitrostátní pravidla, která za účelem získání dodatečné odměny vyžadují, aby zaměstnanec na částečný úvazek odpracoval stejný počet hodin jako zaměstnanec na plný úvazek, představují diskriminaci, která je z hlediska unijního práva zakázána[1].
Soudní dvůr odpověděl kladně. Nejprve uvedl, že v době, kdy jsou zaměstnanci na částečný úvazek zaměstnáni, vykonávají stejné úkoly jako zaměstnanci zaměstnaní na plný úvazek nebo zastávají stejné pracovní místo jako posledně uvedení zaměstnanci. Má tedy za to, že situace obou kategorií zaměstnanců jsou srovnatelné. Tento aspekt však bude muset ověřit vnitrostátní soud.
Soudní dvůr dále konstatoval, že existence stejných prahových hodnot pro aktivaci dodatečné odměny představuje pro piloty na částečný úvazek delší letovou službu než pro piloty na plný úvazek ve vztahu k jejich celkové pracovní době. Piloti na částečný úvazek mají tedy větší zátěž a méně často splní podmínky nároku na dodatečnou odměnu než jejich kolegové pracující na plný úvazek.
Soudní dvůr proto rozhodl, že taková vnitrostátní pravidla vedou k méně příznivému zacházení s piloty na částečný úvazek, což je v rozporu s unijním právem, pokud toto zacházení nelze odůvodnit objektivními důvody. Vnitrostátní soud byl rovněž vyzván, aby ověřil tento aspekt s přihlédnutím k souvisejícím úvahám Soudního dvora, jenž měl výhrady zejména ve vztahu k odůvodněním předloženým leteckou společností.
Převzato z tiskové zprávy Evropského soudního dvora
Celý text judikátu ve věci C-660/20
[1] Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku uzavřená dne 6. června 1997, která je obsažena v příloze směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.
Diskuze k článku ()