I. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Vladimír Sládeček) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2022 čj. 15 Co 83/2022 83 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 13. 12. 2021 čj. 6 C 463/2020 54, neboť jimi bylo porušeno právo stěžovatelů na soudní ochranu a spravedlivý (řádný) proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Stěžovatelé se u Obvodního soudu pro Prahu 6 domáhali po žalované společnosti Smartwings, a. s. (vedlejší účastnici), zaplacení částky 800 EUR s příslušenstvím. Důvodem bylo zpoždění letu z Antalye do Prahy o více než 3 hodiny. Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 v takovém případě přísluší cestujícímu daného letu náhrada škody ve výši 400 EUR. Žalovaná navrhla zamítnutí návrhu. Uvedla, že let žalobců nedosáhl zpoždění, které by zakládalo nárok na náhradu podle nařízení. Jako důkaz navrhla listinu o záznamu letu.
Obvodní soud pro Prahu 6 žalobu zamítl. Stěžovatelé v odvolání namítali, že soud rozhodl tendenčně, při svém rozhodování vycházel pouze z důkazu předloženého a vyhotoveného žalovanou. Čas příletu logicky předchází otevření dveří letounu. Odvolací soud dospěl k závěru, že důkazní prostředek předložený žalovanou byl věrohodným důkazním prostředkem, ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně a odkázal na jeho rozhodnutí.
Stěžovatelé se poté obrátili na Ústavní soud. Obecné soudy podle nich postupovaly tendenčně ve prospěch žalované (vedlejší účastnice), když při posuzování délky zpoždění letu vycházely pouze z důkazu předloženého žalovanou. Zejména namítali, že soudy opomněly zhodnotit všechny provedené důkazy v jejich vzájemné souvislosti a nepřihlédly k nálezu sp. zn. II. ÚS 2226/21.
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Odůvodnění rozhodnutí soudů v obou stupních neodpovídá požadavkům na odůvodňování formulovaným Ústavním soudem v jeho předešlé judikatuře. Lze souhlasit s názorem stěžovatelů, že soudy pominuly namítané rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2226/21, podle kterého má-li být jediný klíčový a věrohodný podklad k prokázání délky zpoždění letu v cílovém místě pouze záznam o provedení letu, nadto vypracovaný provozujícím leteckým dopravcem, který má možnost s údaji zapisovanými do takového záznamu volně disponovat dle svých zájmů, je takový postup odporující smyslu a účelu nařízení. Ten spočívá v ochraně cestujících jako slabší smluvní strany. Cestující by v takovém případě neměli ve sporu s provozujícím leteckým dopravcem fakticky žádnou možnost prokázat délku zpoždění letu.
Podle Ústavního soudu je zásada předvídatelnosti soudního rozhodování, s ní spojený princip právní jistoty a ochrana legitimního očekávání účastníků nedílnou součástí práva na spravedlivý (řádný) proces. Pokud účastník sám poukáže na předchozí relevantní soudní rozhodnutí v obdobné věci, taková námitka musí být zahrnuta do odůvodnění rozhodnutí a řádně vypořádána. Odvolací soud se však od výkladu obsaženého v nálezu sp. zn. II. ÚS 2226/21 odchýlil, aniž by své důvody jakkoliv přesvědčivě zdůvodnil.
Převzato z tiskové zprávy Ústavního soudu
Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1768/22
Diskuze k článku ()