Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010, dále jen „EUDR“ nebo „Nařízení“) zavádí pro povinné subjekty přísné požadavky týkající se obchodu s tzv. relevantními komoditami, resp. relevantními produkty, které se dotknou řady entit v rámci i mimo EU. EUDR vstupuje v účinnost 30. prosince 2024. Přesto si mnoho povinných subjektů neuvědomuje, že se na ně bude tato legislativa vztahovat a často nejsou obeznámeny s tím, že jejich produkty mohou spadat pod nová pravidla. Tento článek se proto zaměří na základní otázky Nařízení a jeho dopadu na povinné subjekty.
Kdo je povinným subjektem dle EUDR?
Nařízení rozlišuje mezi povinnostmi hospodářských subjektů a obchodníků a dále je kategorizuje dle velikosti podniku. Podle EUDR je hospodářským subjektem každá fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí relevantní produkty na trh nebo je vyváží. Naopak obchodníkem je osoba, která není hospodářským subjektem a která v rámci obchodní činnosti dodává relevantní produkty na trh, tj. dodání relevantního produktu k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu EU v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně. V případě, že obchodník není malým nebo středním podnikem dle Doporučení Komise[1], hledí se na něj jako na hospodářský subjekt se stejnými povinnostmi.
Co jsou relevantní komodity a relevantní produkty?
Relevantní komoditou je skot, kakao, káva, palma olejná, kaučuk, sója a dřevo, a relevantním produktem jsou produkty uvedené v příloze I EUDR, které obsahují relevantní komodity, byly jimi krmeny nebo byly vyrobeny za jejich použití (např. čokoláda, káva, sójový olej, papír, tištěné knihy, noviny, vybavení prodejny, vybavení kanceláří).
Podmínky stanovené EUDR se budou vztahovat na relevantní produkty bez ohledu na to, zda byla obsažená relevantní komodita vyprodukována v EU nebo mimo EU, a bez ohledu na to, zda již byla dříve uvedena na trh EU.
Jaké jsou povinnosti podle EUDR?
Na trh EU je možné uvádět, dodávat nebo z trhu EU vyvážet pouze ty relevantní komodity a relevantní produkty, které (i) nepřispívají k odlesňování; (ii) byly vyrobeny v souladu s platnými právními předpisy země produkce, a (iii) na které se vztahuje prohlášení o náležité péči. Povinný subjekt se tedy musí pro relevantní produkty či komodity přesvědčit – a doložit – že:
• při produkci relevantních komodit nedošlo k odlesnění po datu 30. prosince 2020 a v případě dřeva nedošlo ani k degradaci lesa po tomtéž datu,
• při výrobě relevantních produktů nebyly porušeny právní předpisy země produkce,
• vykonal tzv. náležitou péči,
• vložil do informačního systému prohlášení o náležité péči.
Co znamená vykonat náležitou péči?
Vykonat náležitou péči znamená shromáždit informace, doklady a údaje, které prokazují, že relevantní produkty jsou v souladu s EUDR a nezpůsobují odlesňování, byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči. Jde o následující informace:
• popis produktu včetně obchodního názvu, druhu relevantních produktů a u dřeva biologický a vědecký název; popis produktu zahrnuje seznam relevantních komodit nebo relevantních produktů, které jsou v něm obsaženy nebo které byly k jeho výrobě použity;
• množství relevantních produktů vyjádřeno v kilogramech čisté hmotnosti a příslušných jednotkách dle harmonizovaného systému;
• země produkce, včetně specifických částí;
• geolokalizace pozemků, tedy souřadnice pozemku určující jeho polohu, kde byly komodity vyprodukovány, včetně času produkce. Definice pozemku není nutně vázána na katastr nemovitostí. Informace o pozemcích a jejich geolokalizaci může být získána různým způsobem a z různých zdrojů (včetně využití certifikace třetí stranou, ale odpovědnost v systému náležité péče má vždy hospodářský subjekt.);
• dodavatelé a odběratelé – jejich jména, poštovní a emailové adresy;
• přiměřeně přesvědčivé a ověřitelné informace o tom, že relevantní produkty nezpůsobují odlesňování, jsou v souladu s právními předpisy země původu, včetně jakéhokoli ujednání, které uděluje právo využívat příslušnou plochu pro účely produkce relevantní komodity.
Povinné subjekty musí ověřit a posoudit shromážděné informace a dokumentaci k relevantním produktům. Na základě těchto podkladů provedou hodnocení rizik, aby zjistily, zda hrozí, že produkty nevyhovují požadavkům Nařízení. Relevantní produkty mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny pouze v případě, že nebylo zjištěno žádné riziko, nebo pouze zanedbatelné. Pokud jsou identifikována rizika, je třeba je snížit na zanedbatelnou úroveň, například doplněním dokumentace nebo nezávislými průzkumy.
Komise bude mít za úkol identifikovat rizikovost jednotlivých zemí podle pravděpodobnosti, že komodity způsobí odlesňování a na základě této analýzy je rozdělit do kategorií vysokého, standardního a nízkého rizika. Komise by měla vytvořit systém hodnocení rizik a zveřejnění seznamu zemí podle jejich rizikovosti do 30. prosince 2024.
Co je tzv. prohlášení o náležité péči?
Prohlášení o náležité péči obsahuje informace stanovené v příloze II EUDR a je prohlášením povinného subjektu, že vykonal náležitou péči a že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko. Předkládá se prostřednictvím informačního systému Komise, kde mu je přiděleno referenční číslo. Toto prohlášení je tak elektronicky dostupné a je přenosné.
Jak se prohlášení o náležité péči bude využívat?
Povinný subjekt sdělí dalším hospodářským subjektům a obchodníkům, kteří jsou dále v dodavatelském řetězci, relevantní informace a referenční číslo prohlášení o náležité péči. Pro ty části relevantního produktu, pro které již náležitá péče byla vykonána, se další povinné subjekty budou odkazovat na již předložená prohlášení o náležité péči a zahrnou je do svého prohlášení o náležité péči, avšak v případě velkých podniků až poté, co se přesvědčí, že náležitá péče ve vztahu k relevantním produktům (např. kakaové máslo) obsaženým v relevantních produktech (např. čokoláda) nebo z nich vyrobeným byla vykonána v souladu s EUDR. Pokud tedy například společnost A importuje kakaové máslo a prokáže, že při jeho získávání byla vykonána náležitá péče, může společnost B, která z tohoto másla vyrábí čokoládu a uvádí ji na trh v EU, odkazovat na toto prohlášení. Musí však mít jistotu, že všechny požadavky byly splněny a že výrobní proces neporušuje EUDR. Pro ty části relevantního produktu, pro které na předešlých stupních řetězce nebyla vykonána náležitá péče, musejí povinné subjekty náležitou péči vykonat (a předložit prohlášení).
Pokud hospodářský subjekt, který uvádí komoditu na trh nebo zamýšlí její vývoz není schopen získat informace požadované Nařízením, nesmí relevantní produkty uvádět na trh ani vyvážet, protože by to znamenalo porušení EUDR a potenciálně vedlo k sankcím.
Povinné subjekty mohou pověřit zplnomocněného zástupce, aby jejich jménem předložil prohlášení o náležité péči v souladu s EUDR. Hospodářský subjekt nebo obchodník v takovém případě nadále odpovídají za soulad relevantního produktu s EUDR, smluvní přenesení povinností na jiné subjekty EUDR nepřipouští.
Informační systém, kam se bude nahrávat prohlášení o náležité péči, má být dle vyjádření Komise otevřený pro registraci v polovině listopadu a pro podávání prohlášení od 16. prosince 2024.
Jaké jsou další povinnosti plynoucí z Nařízení?
Povinné subjekty podávají každoročně a veřejně v co nejširší míře, a to i prostřednictvím internetu, zprávy o svém systému náležité péče včetně opatření, která přijaly k plnění svých povinností stanovených v EUDR. Dále jsou povinny uchovávat záznamy o prohlášeních o náležité péči po dobu pěti let od jejich předložení, zdokumentovat postupy a opatření ke zmírnění rizik, alespoň jednou ročně je přezkoumat, případně aktualizovat a na požádání zpřístupnit příslušným orgánům, informovat další hospodářské subjekty a obchodníky v dodavatelském řetězci o tom, že byla vykonána náležitá péče a že bylo zjištěno žádné nebo zanedbatelné riziko, včetně referenčních čísel prohlášení o náležité péči.
Nařízení EUDR představuje pro podniky velkou výzvu a komplexní úkol. Snad jeho implementace přispěje ke globálním environmentálním cílům, které si Komise vytyčila ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje a vycházející z udržitelného volného obchodu založeného na pravidlech, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů a žádný člověk ani žádné místo nebudou opomenuti.
Pokud máte jakékoli dotazy ohledně této problematiky nebo aktuální právní úpravy, rádi Vám poskytneme další informace. Neváhejte nás kontaktovat.
[1] Doporučení Komise 2003/361 k definici malých a středních podniků: https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2003/361/oj
Diskuze k článku ()