Preventivní restrukturalizace z pohledu věřitele – část I.

Má se věřitel obávat preventivní restrukturalizace obchodního partnera?

Preventivní restrukturalizaci mohou využít obchodní korporace, které mají závažné finanční potíže, ale dosud nejsou v platební neschopnosti. Úpadek jim již hrozí, ale ještě jsou schopny hradit své splatné závazky.

Čeští podnikatelé, kteří se dostanou do vážných finančních problémů, na ně velmi často reagují s velkým zpožděním. To jim zkracuje čas i manévrovací prostor pro realistické řešení odvrácení úpadku. Institut preventivní restrukturalizace by tento dosud přetrvávající stav mohl změnit a motivovat podnikatele, aby své problémy řešili podstatně dříve.

Zvažuje-li podnikatel či chystá-li již preventivní restrukturalizaci, pak si uvědomuje závažnost finančních problémů i nutnost na svém podnikání něco změnit. Věřitel, který se dozvěděl od svého obchodního partnera, že chystá preventivní restrukturalizaci, by proto tuto informaci neměl vnímat vysloveně negativně.

Jak se věřitel dozví o preventivní restrukturalizaci podnikatele?

Má-li být restrukturalizací přímo dotčena pohledávka konkrétního věřitele, tak se to dotčený věřitel, jehož ZPR nazývá dotčenou stranou, dozví přímo od podnikatele, a to obdržením výzvy k zahájení jednání o preventivní restrukturalizaci. Podnikatel je povinen předložit výzvu všem dotčeným stranám. Věřitelé, jejichž pohledávky či práva nemají být restrukturalizací přímo dotčena, se o chystané restrukturalizaci ani o jejím provedení nemusí nikdy dozvědět, nebude-li vůči nim vyhlášeno individuální moratorium.

Věřitelé, kteří jsou pro podnikatele klíčovými partnery, se od něj dozví o chystané restrukturalizaci pravděpodobně mnohem dříve. Podnikatel si totiž musí vyjednat jejich podporu, bez níž nemůže být restrukturalizace úspěšná.

Dohody s věřiteli pro usnadnění preventivní restrukturalizace

Podnikatel potřebuje získat čas pro vyjednání podmínek, za jakých budou zejména financující banky ochotny podpořit jeho restrukturalizační opatření. Jednání bývají složitá, představy podnikatele a bank vzdálené. K získání potřebného času slouží tzv. stabilizační dohoda (standstill agreement). Její podstatou je, že podnikatel po dobu, po kterou budou probíhat mezi stranami jednání, nebude bez souhlasu bank uzavírat žádné nové významné smlouvy, které by mohly mít negativní vliv na jeho podnikání, a nebude činit žádné kroky, které by znamenaly zmenšení jeho majetku či zřízení nových zajišťovacích práv. Banky se na oplátku zavazují, že po dobu vyjednávání nezesplatní úvěr, nepozastaví či neukončí financování podnikatele, nebudou vymáhat splatné pohledávky apod.

Za účinnosti obchodního zákoníku bylo právní veřejností vášnivě rozebíráno, za jakých podmínek může být banka osobou ovládající podnikatele či osobou jednající s ním ve shodě. Interpretační problémy nevyřešil ani z. o. k. Dle § 71 odst. 1 z. o. k. každý, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci, tzv. vlivná osoba, rozhodujícím významným způsobem ovlivní chování obchodní korporace, tzv. ovlivněnou osobu, k její újmě, tuto újmu nahradí, ledaže prokáže, že mohl při svém ovlivnění v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu ovlivněné osoby. Vlivná osoba ručí věřitelům ovlivněné osoby za splnění těch dluhů, které jim ovlivněná osoba nemůže v důsledku ovlivnění zcela nebo zčásti splnit. Dle § 74 odst. 1 z. o. k. je ovládající osobou ten, kdo může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Dle § 75 odst. 1 z. o. k. se má za to, že (nepřímo) ovládající osobou je osoba, která může prosadit jmenování nebo odvolání většiny osob, které jsou členy statutárního orgánu obchodní korporace nebo osobami v obdobném postavení nebo členy kontrolního orgánu obchodní korporace.

Není v zájmu bank, aby na ně dopadla právní regulace vlivných osob dle z. o. k. Byla by však škoda, pokud by banky zcela rezignovaly na požadavek změny v řídících pozicích podnikatele. U korporací má management tendenci hledat příčiny finančních obtíží všude jinde než u sebe a svých vizí. Je-li do vedení společnosti jmenován krizový manažer, je lépe mentálně nastaven zjistit objektivní ekonomický stav podnikatele, skutečné příčiny jeho finančních obtíží a perspektivu podnikatele.

ZPR proto v § 7 zakotvil, že uzavřel-li věřitel s podnikatelem dohodu za účelem usnadnění přípravy a vyjednávání restrukturalizačního plánu (dále „RP“) o tom, že po dobu trvání restrukturalizace nepřistoupí k akceleraci splacení svého financování, lze takovou dohodu či jednotlivé úlevy poskytnuté podnikateli podmínit provedením změn v obsazení členů volených orgánů podnikatele. Taková dohoda se sama o sobě nepovažuje za ovlivnění nebo ovládání podle z. o. k. ani sama o sobě nezakládá vztah osob vzájemně spřízněných. Porušil-li podnikatel povinnost z dohody uzavřené dle § 7 ZPR, lze z toho usuzovat, že podnikatel nesleduje restrukturalizací poctivý záměr [§ 5 odst. 2 písm. c) ZPR]. V takovém případě mohou věřitelé namítat, že podnikatel sleduje restrukturalizací nepoctivý záměr, a není oprávněn v ní pokračovat.

Odvolání věřitele proti individuálnímu moratoriu

Vyhlásí-li restrukturalizační soud na návrh podnikatele individuální moratorium (dále „IM“), doručí usnesení o IM věřiteli, vůči němuž se podnikatel dožaduje individuální ochrany a který má být IM omezen na svých právech.

Dotčený věřitel může podat odvolání proti usnesení o vyhlášení IM. Usnesení o vyhlášení IM je však vykonatelné, jakmile bylo doručeno tomu, komu ukládá povinnost (§ 87 ZPR ve spojení s § 76d větou druhou o. s. ř.).

Dotčený věřitel může proti IM též brojit podnětem zaslaným restrukturalizačnímu soudu ke zrušení IM z důvodu, že podnikatel v návrhu na IM uvedl nepravdivé údaje, a/nebo z důvodu, že podnikatel sleduje individuálním moratoriem nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění věřitele. Uvedené obecné důvody pro zrušení IM je potřebné doplnit o konkrétní skutková tvrzení a důkazy.

Obrana věřitele proti všeobecnému moratoriu

Na rozdíl od IM, které směřuje vůči konkrétnímu věřiteli, vše­obecné moratorium (dále „VM“) dopadá buď na všechny věřitele podnikatele, nebo dle návrhu podnikatele pouze na vybrané kategorie osob, vymezené povahou jejich pohledávek nebo jejich postavením vůči podnikateli. Restrukturalizační soud nedoručuje usnesení o vyhlášení VM každému dotčenému věřiteli zvlášť, ale rozhodnutí zveřejní v restrukturalizačním rejstříku. VM je účinné okamžikem jeho zveřejnění. Restrukturalizační rejstřík však dosud nebyl zřízen. Účinky usnesení o vyhlášení VM proto nastanou jeho vyvěšením na úřední desce restrukturalizačního soudu (viz § 114 odst. 3 věta poslední ZPR). Usnesení o vyhlášení VM má být kromě vyvěšení na úřední desce restrukturalizačního soudu ještě uloženo do sbírky listin obchodního rejstříku do složky podnikatele, a to do tří dnů od jeho vyvěšení na úřední desce soudu. Všeobecná aplikace náhradního doručení, které má být aplikováno ve výjimečných situacích, představuje velkou nepříjemnost pro osoby, které jsou na základě VM povinny zdržet se právních jednání (např. ukončení smlouvy, započtení, zesplatnění úvěru apod.), ale reálně se o tom mohou dozvědět jen při vynaložení značného úsilí. Zákonodárcem zvolené řešení je tak na hraně ústavnosti.

Věřitelé v případě VM nemohou, na rozdíl od IM, napadnout usnesení o vyhlášení VM odvoláním. Věřitelé nejsou účastníky restrukturalizačního řízení a ZPR jim nepřiznává právo podat odvolání proti usnesení o vyhlášení VM.

Má-li věřitel, který je dotčenou stranou, sám nebo společně s dalšími dotčenými stranami většinu hlasovacích práv, může podat návrh (resp. společný návrh většiny dotčených stran) na zrušení VM [§ 84 odst. 2 písm. c) ZPR]. ZPR nevyžaduje pro vyhlášení VM souhlas většiny dotčených stran (na rozdíl od insolvenčního zákona). Pro zrušení VM na návrh většiny dotčených stran ZPR nepožaduje návrh odůvodnit. Proto se domnívám, že navrhne-li většina dotčených stran zrušení VM, nemusí být návrh odůvodněn a restrukturalizační soud není povinen zkoumat důvody návrhu. Vědomí rizika zrušení VM na návrh většiny dotčených stran by mohlo odradit podnikatele od nadužívání tohoto institutu a vést je k zodpovědnému přístupu při vyjednávání s významnými věřiteli před samotným zahájením preventivní restrukturalizace.

Většina se počítá podle výše dotčených pohledávek uvedených v sanačním projektu (nikoli podle hlav). Nepřihlíží se přitom k hlasovacím právům společníků podnikatele a dalších osob spřízněných s podnikatelem.

Každý dotčený věřitel může brojit proti VM podáním podnětu k restrukturalizačnímu soudu ke zrušení VM z důvodu, že podnikatel v návrhu na VM uvedl nepravdivé údaje, a/nebo z důvodu, že podnikatel sleduje VM nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění věřitele. Také u podnětu ke zrušení VM je potřebné obecné důvody pro zrušení VM doplnit o konkrétní skutková tvrzení a důkazy.

Financování podnikatele v průběhu všeobecného moratoria

Jakékoli nové plnění poskytnuté po dobu trvání účinků VM, které je přiměřené a nezbytné pro zachování provozu nebo obnovení provozuschopnosti závodu podnikatele nebo k zachování či zvýšení jeho hodnoty, je pro účely ZPR považováno za tzv. prozatímní financování.

Pohledávky věřitelů z prozatímního financování mají v případě úpadku podnikatele postavení pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou [viz § 169 odst. 2 písm. a) ins. zák.]. K pohledávce z prozatímního financování lze navíc zřídit v průběhu VM zajišťovací právo k majetku podnikatele (viz § 81 odst. 2 ZPR). Věřitel si však musí ohlídat, aby jím poskytnuté nové plnění bylo skutečně „nové“ dle definice ZPR. Nebude-li nové plnění poskytnuté věřitelem v průběhu VM přiměřené či nezbytné pro zachování provozu či obnovení závodu podnikatele nebo přiměřené či nezbytné pro zachování nebo zvýšení hodnoty závodu podnikatele, pak kterýkoli jiný věřitel může v případě úpadku podnikatele namítat neplatnost vzniku zajištění a popírat pořadí pohledávky z financování jako pohledávky privilegované s nárokem na přednostní uspokojení.

V praxi se může ukázat, že prozatímní financování nepovede k odvrácení úpadku podnikatele ani ke zvýšení hodnoty jeho závodu. V případě neúspěšné restrukturalizace může dojít k situaci, že v rámci úpadkového řízení dojde k uspokojení pohledávky z prozatímního financování z majetku podnikatele, a na nezajištěné věřitele již nezbude nic. ZPR proto dává možnost dotčeným stranám v odůvodněných případech podat k restrukturalizačnímu soudu návrh na předběžné opatření, kterým se zakazuje podnikateli přijmout prozatímní financování od vymezeného okruhu osob.

Návrh dotčené strany na omezení podnikatele

Věřitel, který je dotčenou stranou, může podat návrh k restrukturalizačnímu soudu, aby předběžným opatřením omezil podnikatele po dobu účinnosti VM v nakládání s jeho jměním (§ 83 odst. 1 ZPR) nad rámec omezení vyplývajících z VM (§ 79 ZPR). Návrhem na předběžné opatření se lze zejména domáhat, aby se podnikatel zdržel a) započtení svých pohledávek vůči věřitelům, b) nakládání s určitými věcmi nebo právy, c) přijetí prozatímního financování od vymezeného okruhu osob nebo d) vynakládání plateb souvisejících s restrukturalizací podle § 27 odst. 3 ZPR, příp. aby tato právní jednání prováděl pouze po předchozím souhlasu restrukturalizačního správce.

Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že existují důležité důvody pro omezení podnikatele v nakládání s jeho jměním. Důležitým důvodem budou např. důvodné pochybnosti o poctivosti záměru podnikatele či záměr přijmout prozatímní financování, se kterým je spojeno zřízení zajišťovacího práva ke klíčovým aktivům podnikatele nebo jejich převod. Tvrzené skutečnosti musí být osvědčeny důkazy. Jedná se o specifický druh předběžného opatření, se kterým není spojena povinnost podat proti podnikateli žalobu.

Věřitel, který je nedotčenou stranou, není aktivně legitimován k podání návrhu na omezení podnikatele po dobu trvání VM, a to ani v případě, že je dotčen na svých právech VM.

Návrh dotčené strany na omezení započtení vzájemných pohledávek věřitelů a podnikatele

Věřitel, který je dotčenou stranou, může podat návrh k restrukturalizačnímu soudu, aby předběžným opatřením pro určité případy a nejdéle po dobu trvání účinků VM zakázal započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů. Předběžné opatření by dle znění § 83 odst. 2 ZPR nemělo postihovat všechny případy, kdy lze započítávat vzájemné pohledávky podnikatele a jeho věřitelů, ale jen určité odůvodněné případy, které by mohly ohrozit zdárný průběh restrukturalizace. Věřitel proto musí odůvodnění předběžného opatření věnovat náležitou pozornost a v návrhu uvést všechny důležité skutečnosti.

Návrh dotčené strany na předběžné přezkoumání pohledávky

Podnikatel předkládá sanační projekt (dále „SP“) všem dotčeným stranám. Podnikatel v SP uvede seznam práv dotčených stran, která budou přímo dotčena RP. U každé dotčené strany podnikatel uvede údaje osvědčující její totožnost, má-li je k dispozici, a údaj, zda se jedná o spřízněnou osobu. U každého přímo dotčeného práva podnikatel v SP uvede údaje o věřiteli a důvodu vzniku, výši, splatnosti, pořadí a vykonatelnosti tohoto práva; u zajištěných práv uvede i důvod, způsob a pořadí zajištění. U podřízených práv uvede míru podřízenosti, údaj o nadřízeném právu a jiné důležité okolnosti týkající se podřízenosti. Povinnou náležitostí SP nejsou dokumenty osvědčující správnost údajů uvedených v předkládaných seznamech dotčených práv. Bude záležet na podnikateli, zda umožní dot­čeným stranám do takových dokumentů na vyžádání nahlédnout.

Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžné přezkoumání kterékoli pohledávky zařazené do seznamu dotčených práv, včetně své vlastní pohledávky (viz § 22 odst. 4 ZPR). Nedotčená strana toto právo nemá. Návrhem na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky se může dotčená strana po restrukturalizačním soudu domáhat označení pohledávky, která byla zařazena do seznamu dotčených práv, za spornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace (§ 88 ZPR). Má na to však jen krátkou lhůtu. Návrh na předběžné přezkoumání pohledávky může dotčená strana podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnikatel navrhovateli předložil SP. V případě rozšíření okruhu dotčených stran počne znovu běžet lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky.

Restrukturalizační soud pověří restrukturalizačního správce, aby provedl předběžný přezkum spornosti namítané pohledávky a předložil mu své stanovisko. Restrukturalizační správce je oprávněn požadovat po podnikateli předložení relevantních dokumentů, vč. účetnictví a smluv osvědčujících údaje o sporné pohledávce. Restrukturalizační soud poté, co se seznámí se stanoviskem restrukturalizačního správce, rozhodne o vyloučení či nevyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace. Odvolání proti tomuto rozhodnutí není přípustné (§ 91 odst. 5 ZPR).

Dotčená strana při vyjednávání o obsahu restrukturalizačního plánu

Dotčená strana může ze SP a návrhu RP vyčíst celou řadu informací. Ze SP lze např. zjistit, jaké skupiny věřitelů byly zařazeny mezi dotčené strany a jaké skupiny věřitelů zařazeny mezi dotčené strany nebyly a proč. Dále lze zjistit základní charakteristiku opatření, která mají dopadnout na dotčená práva. Povinnou náležitostí SP je odhad hodnoty závodu určené výnosovým způsobem podle zákona o oceňování majetku (zákon č. 151/1997 Sb.) a odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená strana, určené dle zákona o oceňování majetku. V RP pak musí být např. uvedena výše plnění, kterou mají obdržet dotčené strany, a odhad hodnoty plnění, které by dotčené strany zřejmě obdržely, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolven­čním řízení. Ocenění nemusí být provedeno znalcem, může být provedeno interně podnikatelem.

Shora uvedený výčet informací, které lze zjistit ze SP a RP, není úplný. Dotčená strana by se měla seznámit se SP i návrhem RP, a i s přihlédnutím k výši své pohledávky a k povaze restrukturalizačního opatření, které se má přímo týkat její pohledávky, se rozhodnout, jak moc je pro ni důležité být aktivní v rámci vyjednávání a hlasování o RP. Pro některého věřitele může být vhodná strategie racionální apatie, je-li mu v podstatě jedno, zda RP bude schválen, či nikoli. Pro jiného může být důležité aktivně vstoupit do jednání o podobě RP a snažit se vyjednat pro sebe lepší podmínky. Další může usilovat o neschválení RP.

Věřitelé by měli mj. věnovat pozornost kvalitě ocenění aktiv podnikatele a také financování restrukturalizace, které může být v RP označeno jako tzv. nové financování podle § 27 odst. 2 ZPR. V RP musí být uveden způsob, výše a podmínky přijetí financování a jeho vrácení, a odůvodnění toho, proč je toto financování k provedení RP zapotřebí.

Článek byl publikován v Advokátním deníku.