Odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených

Komentář k rozsudku krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.7.2015, čj. 14 To 136/2015-385

Komentované rozhodnutí (byť v trestní věci) je průlomové tím, že se v něm soud zabývá kritérii pro odčinění imateriální újmy poškozených pozůstalých, kterou utrpěly v souvislosti s úmrtím blízké osoby – a to podle úpravy účinné od 1. 1. 2014.

Podle § 2959 obč. zák. se totiž uvedená imateriální újma neodčiní paušálními částkami (jako tomu bylo podle § 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb.), ale podle „pravidel slušnosti“.  Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní nyní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

Náhrada za odčinění nemajetkové újmy pro poškozené pozůstalé byla podle předchozí právní úpravy (§ 444 odst. 3 obč. zák. č. 40/1964 Sb.) stanovena pevnými paušálními částkami pro náhradu nemajetkové újmy ve výši 240 000 Kč při narušení vztahu rodič – dítě a 175 000 Kč při narušení vztahu sourozenců. Jednalo se přitom o stanovení minimálních částek, na které měl nárok každý, kdo byl k usmrcenému ve vztahu rodič – dítě, sourozeneckém nebo ve vztahu osob blízkých. Na tuto částku měla tedy nárok i osoba, která k usmrcenému žádný citový vztah neměla, případně měla vůči němu averzi či vztah konfliktní, avšak spadala do okruhu zmíněných osob.

Odvolací soud potom dospívá k logickému závěru, podle kterého by podle stávající úpravy měla být výše odčinění imateriální újmy pozůstalých poškozených zásadně (výrazně) vyšší než tomu bylo podle úpravy účinné do 31. 12. 2013, je-li prokázán jejich nenarušený citový vztah se zemřelým.

Celý text judikátu si můžete přečíst zde