Odpočinkový kout ani kuřárnu není povinnost zaměstnavatele zřizovat, tato povinnost je zrušena již od roku 2000, kdy byly zrušeny staré hygienické směrnice MZd. Dnes je povinnost zaměstnavatele zřizovat pouze odpočinkovou místnost pro těhotné ženy a kojící matky. Místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce lze zřizovat, ale není to podmínka.

Základ odpovědi na váš dotaz je v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), který v § 2 o požadavcích na pracoviště mimo jiné stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením závodní preventivní péče prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.

K tomu dále nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí (které podle přechodného ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. platí do vydání nového nařízení vlády podle příslušného zmocnění) v bodě 8 stanoví, že prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být umístěny na dostupném místě a musí být označeny značkami. V poznámkách pod čarou se zde odkazuje na nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci - dnes nahrazené nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a na nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb., které bylo nahrazeno v r. 2017 nařízením vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů.

Třetím předpisem je pak nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Podle ustanovení § 55 platí, že pomocnými zařízeními se rozumí zařízení k umývání pracovní obuvi a na sušení pracovního oděvu a obuvi, místnost pro odpočinek od nepříznivých vlivů práce, prostor pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň a prostor pro uskladnění úklidových prostředků. V té souvislosti se připomíná, že místnost určená na sušení pracovního oděvu a obuvi nesmí sloužit pro poskytování první předlékařské pomoci. To je snad ale logické.

Jinak ale platí, že místnost pro odpočinek se zřizuje, pokud to vyžaduje bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zejména s ohledem na vykonávanou činnost a v blízkosti pracoviště. Místnost pro odpočinek musí být dostatečně velká, větraná, osvětlena denním světlem podle § 45 odst. 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a vytápěna nejméně na 20 °C. Vybavuje se sedacím nábytkem s opěrkami zad a stoly tak, aby jejich počet odpovídal počtu zaměstnanců nejpočetněji zastoupené směny. Pokud má sloužit i pro konzumaci jídla, musí mít v dostatečném množství zajištěnu tekoucí pitnou a teplou vodu a musí být vybavena umývadlem, kuchyňským dřezem a zařízením na ohřívání a uchovávání jídla. Na místnost pro odpočinek, která musí být z technologických důvodů umístěna pod úrovní terénu, se nevztahuje požadavek zajištění denního osvětlení a přirozeného větrání.

Prostory určené pro odpočinek těhotných a kojících zaměstnankyň musí umožňovat odpočinek vleže. Toto ustanovení je převzaté z evropské směrnice a je povinností zaměstnavatele jej dodržet a umožnit kojící matce odpočinek vleže.

Předpis ještě řeší ošetřovnu. Podle stejného ustanovení § 55 platí, že bude-li pracoviště vybaveno ošetřovnou, musí být zajištěno, aby byla vytápěna, chráněna proti znečištění, vlhkosti a vysokým teplotám, vybavena umyvadlem s tekoucí pitnou vodou a snadno přístupná i s nosítky. Jde-li o práci, při níž je zvýšené riziko otrav látkami, které se vstřebávají kůží, nebo o práci se žíravinami, a nejsou v bezprostředním dosahu pracoviště sprchy, vybavuje se ošetřovna také sprchou.

Z uvedeného vplývá, že záleží výhradně na zaměstnavateli, jestli místnost pro odpočinek nebo ošetřovnu zřídí, to je otázka prevence rizik, kterou si musí každý zaměstnavatel sám u sebe na svém pracovišti vyhodnotit a musí si zvážit potřebnost těchto místností.