Praha 4. dubna (ČTK) - Ministerstvo financí chce zrušit institut srážkové daně z příjmů, kterou se zdaňují například příjmy z dohod o provedení práce. Důvodem pro zrušení této formy odvodu daně je nově navrhované jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.
Rok 2024 již definitivně uplynul a s tím je pro většinu právnických osob spojena každoroční nevyhnutelná povinnost připravit a následně podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za ukončené zdaňovací období.
Povinnost podat daňové přiznání mají všichni, jejichž roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, přesáhly 50 tisíc korun. Výjimkou jsou osoby s příjmy osvobozenými od daně nebo příjmy zdaněnými srážkovou daní. Pro různé způsoby podání platí odlišné termíny – duben, květen nebo až červenec. Přiznání musí ale podat i ten, kdo vykazuje daňovou ztrátu, bez ohledu na výši příjmů.
Proč bude neefektivní a nesystémové, pokud orgány Celní správy ČR převezmou výběr a vymáhání peněžitých plnění v režimu dělené správy tam, kde ji v současné době nezajišťují?
Nejvyšší správní soud objasnil, jak je to s oprávněností doměření daně z příjmů právnických osob kvůli údajnému neprokázání souvislosti výdajů s výzkumem a vývojem.
Důvodem je především rušení daňových slev a snížení hranice pro progresivní daň.
Novela zákona o DPH přináší klíčové změny, které mají vliv na všechny plátce DPH. O změně podmínek pro povinnou registraci k DPH, zkrácení lhůty pro uplatnění odpočtu DPH i dalších změnách se dočtete v tomto článku.
Úmrtí blízkého bývá téměř vždy obdobím náročných zkoušek vzájemných vztahů v rodině – mezi sourozenci, rodiči, dětmi a dalšími blízkými. Nad rámec ztráty, s níž se rodina musí vyrovnat, přichází záhy další náročná etapa, kterou je řízení o pozůstalosti; v jeho rámci pak dochází nezřídka k emočně vypjatým situacím, jichž se účastní právě výše zmínění členové rodiny.
Zdravotní a nefinanční volnočasové benefity až do částky 46.557,- Kč, resp. 23.278,- Kč nyní nepodléhají na straně zaměstnance dani z příjmů. Za jakých podmínek lze tyto benefity využít se dočtete v tomto článku.
Ústavní soud se ve svém – pro mnohé zásadním – nálezu ze dne 4. března 2025, sp. zn. I. ÚS 2293/23, zabýval otázkou, zda je nevyplacení úroku v případě vrácení cla vybraného v rozporu s právem EU za současného odkazu na možnost uplatnit nárok na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., ústavně konformní.
