Dne 1. října 2024 nabyl účinnosti zákon č. 252/2024 Sb., kterým se výrazně novelizoval především insolvenční zákon. Vedle toho ale také obsahuje i dílčí úpravu OSŘ a EŘ. Zejména pak ve vztahu k plátcům mzdy a jiných příjmů povinného, ale také postupu exekutora při rozesílání výzvy podle § 46 EŘ.
V polovině roku 2025 by měla vejít v účinnost novela občanského soudního řádu, která po dlouhé době přinese pozitivní změnu pro pronajímatele bytů. Návrh novely obsahuje nový institut rozkazu k vyklizení, který bude možné využít v civilním řízení místo žaloby na vyklizení bytu.
Náplní tohoto článku je nastínění možností postihu členů volených orgánů povinné právnické osoby v případě, že v průběhu vedení exekuce vyjde najevo, že tento člen nejednal s péčí řádného hospodáře, čímž mohl právnické osobě způsobit škodu.
Rok 2024 je jedenáctým rokem účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
Běžnou, víceletou praxí soudů při nařizování exekucí s cizím prvkem se stalo požadovat po oprávněném mj. úřední překlad exekučního titulu vydaného v rámci EU do českého jazyka. Zdá se však, že Krajský soud v Brně se konečně proti této – nutno dodat – nesprávné praxi postavil.
Ústavní soud České republiky ve své rozhodovací praxi opakovaně řešil problematiku ukládání pokut v souvislosti s výkonem rozhodnutí o péči o nezletilé děti. V několika nedávných nálezech soud zdůraznil význam respektování vůle dítěte, a to především když je dítě schopno uvažovat o svých přáních a potřebách. Tento článek se zprvu zaměřuje na obecný výklad ukládání donucovacích prostředků v otázkách péče o nezletilé děti a následně na analýzu nálezů Ústavního soudu, které poukazují na omezení použití donucovacích prostředků ve snaze chránit práva a zájmy nezletilých.
Jsem dlouholetým příznivcem exekutorského stavu a není to náhodou. Začnu osobní vzpomínkou.
Náplní tohoto článku je pojednání o následcích porušení zákazu cese.
Náplní tohoto článku je pojednání o následcích porušení zákazu cese.
