
Judikát měsíce: právnická osoba a právo na odčinění nemajetkové újmy spočívající v zásahu do pověsti (Pl. ÚS 26/24 #1)
Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.
Judikátem tohoto měsíce je rozhodnutí, které vyvolalo nebývalou odezvu, a to nejen v rámci odborné veřejnosti.
V praxi dochází nezřídka k situaci, kdy pachatel spáchá majetkový trestný čin. Současně pachatel vlastní nemovitou věc, kterou užije jako zástavu pro získání hypotečního úvěru od banky. Nemusí se jednat o nemovitou věc spojenou se samotnou trestnou činností, může však představovat i výnos z trestné činnosti.
Článek reaguje na aktuální diskuzi o ústavních normách obyčejové povahy a poukazuje na skutečnost, že ústavnědogmatický závěr o přípustnosti či nepřípustnosti ústavních norem obyčejového charakteru v příslušné ústavní komunitě je závislý na zvolených ústavněteoretických východiscích, respektive předpokladech. Prostřednictvím stanovení 3 dilemat v podobě otázek z ústavní teorie pak článek nastiňuje, že za určité konstelace odpovědí na tyto otázky lze dospět k obecnému závěru jak o nepřípustnosti ústavních obyčejů, tak i o jejich přípustnosti v působnosti příslušného ústavního řádu.
Dobrá pověst právnické osoby jako chráněná hodnota: Ústavní soud otevírá cestu k náhradě nemajetkové újmy.
Brno 19. března (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) zrušil přechodné ustanovení zákona o odpadech, kvůli kterému obce zpětně přišly o část poplatku za ukládání odpadů na skládky. Šlo o nepřípustnou retroaktivitu, tedy zpětnou účinnost, plyne z nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Generální advokát Spielmann má za to, že žaloba Evropské komise týkající se polského ústavního soudu je opodstatněná
Ústavní soud se ve svém – pro mnohé zásadním – nálezu ze dne 4. března 2025, sp. zn. I. ÚS 2293/23, zabýval otázkou, zda je nevyplacení úroku v případě vrácení cla vybraného v rozporu s právem EU za současného odkazu na možnost uplatnit nárok na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., ústavně konformní.
Když se rodiče rozvádějí, jedním z nejdůležitějších rozhodnutí je, kdo se bude starat o děti. Pokud soud rozhodne o střídavé péči, mnoho lidí si představí model 50:50 – dítě tráví stejnou dobu s oběma rodiči. Nejnovější rozhodnutí Ústavního soudu z února 2025 ale znovu opakuje, že to není pravidlo a střídavá péče může mít více podob tak, aby odpovídala potřebách každé jednotlivé rodiny a dítěte.
Nález Ústavního soudu, který se zabývá problematikou započítávání mateřské a rodičovské dovolené do doby výkonu funkce soudce pro účely určení platového koeficientu, je významným příspěvkem k ochraně základních práv a rovnosti v českém právním systému. Abychom pochopili, co tomuto nálezu předcházelo, jaké problémy řeší a jaká opatření z něj mohou vyplynout, je třeba se ponořit do širšího kontextu celé kauzy, legislativního rámce a ústavních principů, které byly v tomto případě zkoumány.
Judikátem měsíce jsme zvolili rozhodnutí Ústavního soudu, které mě mimořádně potěšilo.